KV-2: Tank který dokázal zastavit celou německou kolonu
KV-2 dokázal v prvních dnech operace Barbarossa na několik hodin zastavit německé jednotky, přestože proti němu stála početnější síla.
KV-2 patřil mezi nejpodivnější sovětské tanky, které se dostaly do bojů na začátku druhé světové války. Obrovská věž připomínající krabici byla tak vysoká, že celý tank působil téměř neohrabaně. Jeho konstrukce ale měla konkrétní důvod. Sověti potřebovali těžký tank schopný ničit opevněná postavení během bojů proti Finsku. Výsledkem byl stroj vybavený 152mm houfnicí, která dokázala ničit bunkry a opevnění. KV-2 měl silný pancíř a v roce 1941 byl pro většinu německých protitankových zbraní velmi obtížným cílem. Právě tato kombinace pancéřování a obrovské výzbroje způsobila, že se některé posádky KV-2 staly během prvních dnů operace Barbarossa legendou. Jedním z nejznámějších případů byl střet poblíž litevské Raseiniai v červnu 1941. Jeden těžký sovětský tank se tam dostal do prostoru německého týlu a následně zablokoval důležitou cestu. Němci nejprve netušili, jak si s ním poradit.
KV-2 se nacházel na trase, kterou potřebovala využívat německá 6. tanková divize. Tank proto představoval mnohem větší problém, než by se mohlo zdát. Němci proti němu vyslali několik protitankových zbraní, ale jejich běžná děla nedokázala jeho pancíř spolehlivě prorazit. KV-2 navíc mohl na německé jednotky střílet svou 152mm houfnicí. Německé tanky se ho pokoušely obejít, ale jeho pozice byla natolik nepříjemná, že dokázal výrazně zpomalit postup celé formace. Němci nakonec museli přemýšlet nad způsobem, jak tank zničit, aniž by proti němu poslali další běžné tanky. Situace se dostala do bodu, kdy německé jednotky začaly na KV-2 soustředit stále větší množství palby. Tank byl ostřelován z několika směrů, ale jeho pancíř dlouho odolával. Němci nakonec použili těžší protiletadlové dělo ráže 88 mm, které bylo schopné tank zničit. Přesné okolnosti střetu se v různých pramenech liší a pozdější vyprávění kolem incidentu přidalo příběhu řadu legendárních detailů.
Nejzajímavější na celé události je přitom samotný dopad na německé jednotky. KV-2 nebyl jen další sovětský tank, který se objevil na bojišti. Pro německé vojáky představoval úplně nový problém. Německá armáda měla v červnu 1941 obrovskou výhodu v organizaci a zkušenostech, ale její lehká protitanková děla nebyla připravena na setkání s tak těžce pancéřovaným protivníkem. Právě proto se během prvních týdnů Barbarossy opakovaly případy, kdy německé jednotky musely improvizovat a používat těžká děla, ženijní prostředky nebo letectvo proti jednotlivým sovětským tankům. KV-2 tak měl psychologický účinek, který přesahoval počet skutečně zničených německých vozidel. Paradoxem je, že KV-2 měl současně obrovské problémy s vlastní spolehlivostí. Vysoká věž zatěžovala konstrukci a při jízdě v terénu představovala značný problém. Převodovka a další mechanické části trpěly pod obrovskou hmotností. Mnoho KV-2 proto nebylo zničeno nepřítelem, ale jejich posádky je musely opustit kvůli poruchám nebo nedostatku paliva a munice. Právě proto se při ústupu sovětských jednotek v roce 1941 ocitlo množství těchto tanků opuštěných podél cest. KV-2 přesto zůstal jedním z nejvýraznějších symbolů prvních týdnů války na východní frontě. Jeho příběh ukazuje, že i jediný tank mohl v určitých podmínkách způsobit celé nepřátelské formaci obrovské problémy. Zároveň ale ukazuje rozdíl mezi pancéřováním a skutečnou bojovou použitelností. KV-2 byl na papíře děsivý protivník, ale jeho vysoká hmotnost, komplikovaná konstrukce a nízká spolehlivost znamenaly, že se z něj nikdy nestal skutečný sovětský „super tank“. Přesto právě jeden z jeho prvních bojových střetů ukázal Němcům, že válka na východě bude mnohem náročnější, než původně očekávali.
