Matilda: Tank který Němci neuměli zpočátku zastavit
Matilda se v roce 1940 stala pro německé jednotky nepříjemným překvapením a její pancíř dokázal odolat zbraním, které měly ničit běžné britské tanky.
Matilda patřila mezi britské pěchotní tanky a její konstrukce vznikla ještě před druhou světovou válkou. Na rozdíl od rychlých křižníkových tanků měla postupovat společně s pěchotou a poskytovat jí silně pancéřovanou podporu. Výsledkem byl poměrně pomalý tank, který ale dostal na svou dobu velmi silný pancíř. První verze měly komplikovaný podvozek s velkým množstvím malých pojezdových kol, což zvyšovalo náročnost výroby. Pozdější Matilda II už byla mnohem robustnější. Právě tato verze se stala jedním z nejznámějších britských pěchotních tanků prvních let války.
Nejzajímavější kapitola přišla během bojů ve Francii v roce 1940. Německé jednotky tehdy postupovaly přes západní Evropu neuvěřitelnou rychlostí a britské jednotky byly nuceny ustupovat. Když ale němečtí tankisté narazili na Matildy, zjistili, že jejich standardní protitanková výzbroj proti nim není vždy účinná. Německé 3,7cm protitankové kanony měly s těžce pancéřovanými Matildami obrovské problémy. Matilda dokázala přežít zásahy, které by lehčí britské tanky okamžitě vyřadily. Pro německé jednotky to znamenalo nutnost hledat jiné způsoby, jak se s ní vypořádat. Pokud klasické protitankové dělo nestačilo, musela přijít na řadu těžší děla nebo palba z několika směrů.
Ještě zajímavější osud čekal Matildy, které Británie poslala Sovětskému svazu. Tanky byly dodávány v rámci Lend-Lease a Sověti je skutečně nasazovali na východní frontě. Jedna z nejzajímavějších úprav vznikla v prosinci 1941, kdy byl jeden exemplář vybaven sovětským 76,2mm kanonem ZiS-5 a kulometem DT. Tato přestavba výrazně zvýšila jeho palebnou sílu, i když není jisté, že se podobná úprava prováděla ve větším měřítku. Matilda ale měla také zásadní nevýhody. Byla pomalá, mechanicky komplikovaná a její kanon se postupně ukázal jako příliš slabý proti moderním tankům. V poušti navíc vyžadovala náročnou údržbu a jemný podvozek trpěl podmínkami, pro které nebyl ideální. Přesto je Matilda fascinujícím příkladem tanku, který dokázal být v jednu chvíli technologicky velmi působivý a o několik let později už zastaralý. V roce 1940 představovala pro Němce vážný problém. O několik let později už její pancíř nestačil proti stále silnějším kanonům. Matilda tak ukazuje, jak rychle se během druhé světové války změnila tanková válka. Tank, který mohl být ještě v roce 1940 téměř nezastavitelný, se během několika let stal technikou vhodnou spíše pro druholiniové úkoly a výcvik. Přesto zůstává jedním z nejzajímavějších britských tanků první poloviny války.
