Pz.Kpfw. Löwe - Historie a zajímavosti tanků 10.díl

Prémiový německý osmičkový tank Löwe. Jeden z nejstraších tanků ve hře World of Tanks. Podíváme se na vývoje prvních německých těžkých tanků až po Löwe nebo Pz.Kpfw. VII.

Reklama

Dnes bude čtení, k ranní kávě, o osmičkovém německém prémiovém tanku Löwe. Tento těžký tank je jeden z nejstarších prémiových tanků ve hře World of Tanks vůbec. A stále je velmi efektivní a oblíbený. Možná by vás zajímalo, za jaký tank to vlastně hrajete. Jeho historie je zajímavá tím, že je defakto konkurent supertěžkých tanků jako je E-100 nebo Maus. Článek začíná nutným úvodem do historie počátků vývoje těžkých tanků v Německu ve třicátých letech, abychom pochopoli, proč a jakým způsobem se plány dostaly až projektům jako je Löwe nebo Maus.

Začátek vývoje těžkých tanků

Během Třetí říše byla německá tanková škola zčásti definována monstry jako Maus a E-100. Německý systém vyzbrojování z 30. let však žádná taková supertěžká monstra neměl a těžké tanky už vůbec ne. V druhé polovině 30. let se počítalo se dvěma typy lehkých tanků a dvěma typy středních tanků. Jak se Německo dostalo k monstrům jako Pz.Kpfw. Löwe, a jak probíhal jejich vývoj?

Německý program těžkých tanků byl zahájen v lednu 1936. Heinrich Kniepkamp schválil vývoj 30tunového tanku třídy B.W. (verstärkt) (podpůrný tank, zesílený). Pro vývoj podvozku byla vybrána firma Hensche.

Tento projekt měl od samého počátku smůlu. Vývoj německého programu těžkých tanků neprobíhal podle plánu. Dne 12. března byl přejmenován na I.W. (Infanteriewagen, pěchotní tank). Dne 28. dubna byl stanoven známější index D.W. (Durchbruchswagen, průlomový tank). V září 1938 se D.W. vyvinul ve VK 30.01.

Zpočátku měl mít těžký tank motor o výkonu 600 koní, což by jeho pohyblivost ponechalo na úrovni středního tanku. Ve skutečnosti dostal tank D.W. motor Maybach HL 120 TR o výkonu 280 k a tank VK 30.01 motor Maybach HL 116 o výkonu 300 k.

Dne 24. listopadu 1938 byl vydán rozkaz ke konstrukci maximálně chráněných tanků La.S. (PzI), La.S.100 (PzII) a B.W. (PzIV). Byly určeny k prolomení mohutných opevnění v Evropě, kterých nebylo málo. V lednu obdržel Henschel objednávku na další zesílenou variantu PzIV.

Löwe s 3D skinem "Anhalt Lion""", "allowDownloadOriginal":false, "disableSource":false, "rel":"

VK 65.01

Dne 1. září 1939 vydala Inspekce motorizovaných sil objednávku na zkušební sérii těžkého tanku VK 65.01. Pro tento tank se používal jiný index: Pz.Kpfw.VII. Mělo být postaveno 8 tanků, jejichž pancíř dodala firma Krupp. Projekt VK 65.01 se dále vyvíjel.

V létě 1940 práce aktivně pokračovaly, ale projekt byl ohrožen. Především nebylo co napadat. Československá, francouzská a belgická opevnění byla poražena bez útočných tanků. Navíc zkušenosti z francouzského tažení ukazovaly, že tankům těžším než 30 tun je třeba se vyhnout, protože mosty by je neudržely.

V důsledku toho začaly práce na VK 65.01 od srpna 1940 ustávat. První německý supertěžký tank se dostal pouze do fáze montáže korby. Co se týče tanku A.W., ten se zmenšil na VK 36.01 v červenci 1940. VK 65.01 zanikl, aby se znovu zrodil jako ještě monstróznější projekt.

Tank Chimera - Historie a zajímavosti tanků 7.díl

Další projekty supertěžkých tanků

První informace o obnovení vývoje německých supertěžkých tanků pochází ze sovětské zpravodajské zprávy vydané 11. března 1941 a obsahují požadavky na výrobu tří těžkých tanků:

Typ V - Hmotnost 36 tun, Zbroj - kanon 75 mm, Pancíř - do 60 mm
Typ VI - Hmotnost 45 tun, Zbroj - kanon 75 mm a 20 mm Pancíř - do 70 mm
Typ VII - Hmotnost 90 tun, Zbroj - kanon 105 mm a 2x 20 mm, Pancíř - neznámý

Kromě toho továrny Renault opravují vyřazené 72tunové francouzské tanky Char 2C (také FCM 2C), používané ve válce v roce 1940 na Západě. Podle informací získaných v březnu tohoto roku, které je třeba ještě potvrdit, zahajují továrny Škoda a Krupp výrobu 60 a 80tunových tanků.

Informace ve zprávě mohou být poněkud zkreslené. Nebyla však zcela chybná. Typ V a VI byly VK 30.01 a 36.01, které se někdy také nazývaly Pz.Kpfw.VI. Co se týče 90tunového Typu VII, měl tento index tank VK 65.01.

VK 70.01

V listopadu 1941 byl vydán příkaz na nový podvozek těžkého tanku s indexem VK 70.01. O novém těžkém tanku se poprvé jednalo za účasti hlavního inženýra firmy Krupp. Hmotnost tanku byla odhadována na 75 tun. Někdy se mu také říkalo, opět, Pz.Kpfw.VII.

Požadavky na VK 70.01 byly připraveny k 1. listopadu 1941. Podle nich byla bojová hmotnost stanovena na 73 tun. Pancíř korby a věže měl být silný 140 mm a boky 100 mm. Posádku by tvořilo 5 mužů, z toho tři ve věži.

Tank by poháněl motor Daimler-Benz MB.507, určený pro torpédové čluny LS. Oproti námořní verzi byl jeho výkon mírně snížen. Motor dával výkon až 1000 koní. Předpokládaná maximální rychlost byla až 44 km/h.

Nejvýkonnější tankové dělo, o jehož instalaci do německého tanku se uvažovalo, se na něm po výpočtech už nepracovalo.

Původně se počítalo s použitím kanonu L/40 ráže 149 mm. Hmotnost jednoho náboje se pohybovala od 43 do 50 kg. Předpokládaná úsťová rychlost byla 750 m/s.

Pz.Kpfw. Löwe - Historie a zajímavosti tanků 10.díl

Kromě děla ráže 149 mm začal Krupp pracovat na o něco menším děle ráže 128 mm. Podle požadavků vydaných 11. listopadu 1941 musel být VK 70.01 schopen z 1000 metrů prostřelit 180 mm pod úhlem 60 stupňů. Úsťová rychlost byla u obou stejná: 840 m/s.

Předložený projekt na jaře roku 1942 se mírně lišil od původních požadavků. Hmotnost činila 82 tun a maximální rychlost se snížila na 35 km/h. Snížila se také tloušťka pancíře: přední měl tloušťku 120 mm a boční 100 mm. A konečně se změnila výzbroj: dočasně zmizel kanon ráže 128 mm, o kanonu ráže 149 mm se stále diskutovalo, ale konečný projekt měl mít kanon L/70 ráže 105 mm. Úsťová rychlost byla 965 m/s. V průběhu projednávání projektu došlo i k výměně motoru s výkonem 800 koní.

ZIK-20 (KV s kanonem 152mm) - Historie a zajímavosti tanků 8.díl

VK 72.01 aneb Löwe

Model VK 72.01 byl pokusem o vytvoření lehčího modelu VK 70.01. Nepanovala shoda ohledně výzbroje tanku, a dokonce ani ohledně jeho názvu. Tento dokument obsahuje jak „Pz.Kpfw. Löwe“ i “Pz.Kpfw. VII“.

VK 72.01(K) s kanonem 150mm L/38 - úroveň X

Z myšlenky snížit hmotnost tanku se vyvinul projekt VK 72.01, který byl dokončen 5. března 1942. Tank o hmotnosti 72 tun měl „lehčí“ pancíř. Původně měl nést buď 128. Později byla výzbroj změněna na 105 mm L/70 a 149 mm L/37 (150mm L/38). Posádka byla zvýšena na 6 mužů. Devadesátitunový tank byl stále vybaven motorem Maybach HL 230, ale jeho maximální rychlost byla dále snížena, a to na 23 km/h.

Tento spěch byl vyvolán německými obavami, že po KV-2 přijdou z východu ještě výkonnější sovětské tanky. Německé zprávy o tom, že se na Urale staví stotunové tanky, zachytila sovětská rozvědka. Němci propadli stejné panice jako sovětské vojenské vedení na jaře 1941 poté, co se dozvěděli o 90tunovém těžkém tanku typu VII. Na základě plánů z přelomu ledna a února měl VK 70.01 vstoupit do výroby do dubna.

Pz.Kpfw. Löwe, plán W 1661, ze 7. dubna 1942.

Později byly údaje o VK 72.01 opakovaně měněny. Tehdy se objevil název Pz.Kpfw. Löwe, stejně jako se používal název Pz.Kpfw. VII. VK 70.01 a související projekty měly celou litanii indexů. Dokumenty jej nadále označovaly různými názvy.

Löwe má několik zajímavých vlastností. Věž by měla být odlitá, což je u německých tanků vzácnost a čelní štít, mantlet, byl zakřivený. Kruppovi inženýři plánovali, že přední část tanku bude tvořit jeden díl, stejně jako u raných T-34.

Lev ustopil před myškou

Od března 1942 vstoupil do hry o vývoj supertěžkého tanku nový hráč, Porsche K.G. Tým Ferdinanda Porscheho obdržel objednávku na tank hmotnostní třídy 100 tun. Stejně jako jeho konkurenti z firmy Krupp zvolili Porscheho konstruktéři jako hlavní zbraň tanku kanon ráže 40 mm a 149 mm. Jednou z alternativ byl kanon L/50 ráže 128 mm.

Jedna z variant tanku Pz.Kpfw. Löwe z dubna až května 1942. Tento tank má 105mm kanon a zadní věž.

Navzdory konkurenčnímu boji mezi společnostmi Krupp a Porsche K.G. docházelo ke spolupráci. V každém případě by zakázku na výrobu korby a věže získala firma Krupp.

Konstrukční kancelář Porsche zase mimo jiné navrhovala motory. Dne 23. dubna se objevil návrh W 1662, který uváděl motory Porsche K.G. jako alternativy pro pohonnou jednotku tanku. Dvojice vznětových motorů by dávala výkon 840 koní.

Věž navržená firmou Krupp v květnu 1942 pro 15 cm KwK L/40. Pravděpodobně by byla instalována na Pz.Kpfw. Löwe, pokud by bylo rozhodnuto o použití takto výkonného děla.

V roce 1942 se objevilo několik dalších variant kanonu Pz.Kpfw. Löwe představila firma Krupp v květnu a červnu 1942. Přinejmenším jedna z nich měla věž v zadní části. Až donedávna se předpokládalo, že tento tank má kanon L/40 ráže 149 mm, ale později se zjistilo, že tento model byl vyzbrojen kanonem ráže 105 mm. Problémem děla L/40 bylo, že by se nevešel do skladové věže. Vzhledem k 1,5 metru dlouhým nábojům by jej nebylo možné nabít.

Ať tak či onak, v červnu 1942 bylo jasné, že dny Pz.Kpfw. Löwe jsou sečteny. Dne 20. července 1942 byl projekt Lowe uzavřen. Nicméně Krupp se nevzdal, a tak se zrodil projekt Tiger-Maus.

Zdroj a literatura původního textu je od historika Jurije Pasholoka

Materiály BAMA (Bundesarchiv) a od TsAMO RF
Panzer Tracts No. 6–3 — Vývoj a výroba Schwere-Panzerkampfwagen Maus a E 100 od roku 1942 do roku 1945, Thomas L. Jentz, Hilary L. Doyle, Panzer Tracts, 2008, ISBN 0–9815382–3–1
Panzer Tracts No. 20–1 – Paper Panzers, Thomas L. Jentz, Hilary L. Doyle, Panzer Tracts, 2001
Special Panzer Variants: Vývoj - Výroba - Provoz, Walter J. Spielberger, Hilary L. Doyle, Schiffer Publishing, 2007
Der Panzer-Kampfwagen Tiger und seine Abarten, Walter J. Spielberger Motorbuch verlag, 1987, ISBN 3–87943–456–5
Überschwere Panzerprojekte: Konzepte und Entwürfe der Wehrmacht, Michael Fröhlich, Motorbuch verlag, 2016, ISBN 978–3613039254