Churchill VII: Pomalý obrněnec, který vydržel téměř všechno
Churchill VII vyměnil rychlost za mimořádně silný pancíř a stal se jedním z nejlépe chráněných britských tanků své doby.
Britský Churchill VII vznikl v době, kdy se ukazovalo, že tanky musí zvládnout mnohem víc než jen doprovázet pěchotu při pomalém postupu. Britská armáda už od počátku války rozvíjela koncepci pěchotních tanků. Ty měly postupovat společně s pěchotou, překonávat obranná postavení a odolávat nepřátelské palbě. Rychlost nebyla jejich hlavní předností. Mnohem důležitější byly ochrana posádky, schopnost překonávat terén a spolehlivost při dlouhých operacích.
Z této filozofie vzešla rodina tanků Churchill, která se během války dočkala mnoha úprav. Rané verze měly své nedostatky a bojové zkušenosti přiměly konstruktéry postupně měnit výzbroj, pancéřování i další části konstrukce. Churchill VII představoval jednu z nejvýraznějších změn. Dostal podstatně zesílený pancíř, který z něj učinil velmi odolné vozidlo. Cenou za tuto ochranu byla vysoká hmotnost a omezená rychlost.
Churchill VII se objevil v závěrečné fázi války a jeho konstrukce reagovala na zkušenosti z bojů proti německým obrněným vozidlům a protitankovým zbraním. Jeho pancéřování dosahovalo na nejlépe chráněných místech přibližně 152 mm, což bylo na britský tank této kategorie mimořádně vysoké číslo. Silná ochrana zvyšovala šanci posádky přežít zásahy, ale zároveň kladla větší nároky na motor, převodové ústrojí i podvozek.
Churchill VII nebyl konstruován tak, aby se přetahoval s rychlými tanky v otevřeném prostoru. Jeho úkolem bylo postupovat v náročném terénu, podporovat pěchotu a pomáhat při dobývání silně bráněných pozic. Tam, kde byla nejdůležitější ochrana a schopnost pokračovat v postupu navzdory nepřátelské palbě, mohla být jeho pomalost přijatelným kompromisem.
Důležitou změnou byla také výzbroj. Churchill VII používal 75mm kanón, který byl vhodnější pro všestranné nasazení než některá děla předchozích verzí. Dokázal využívat různé druhy munice a poskytoval tanku lepší možnosti při podpoře pěchoty i boji proti obrněným cílům. Neznamenalo to však, že by se z Churchillu stal univerzální stroj bez slabin. Jeho účinnost stále závisela na úkolu, terénu a spolupráci s ostatními jednotkami.
Churchill VII patřil mezi tanky nasazené v západoevropském tažení po vylodění v Normandii. V tomto prostředí se hodila schopnost pohybovat se přes rozbitý terén a poskytovat pěchotě obrněnou podporu. Normandská krajina však představovala komplikované bojiště. Živé ploty, úzké cesty a omezená viditelnost ztěžovaly pohyb i pozorování a tanky se často dostávaly do situací, kdy o jejich úspěchu rozhodovala spolupráce s pěchotou a dalšími vozidly.
Churchill navíc tvořil základ pro různé specializované úpravy. Britové využívali podvozky této rodiny pro ženijní a podpůrná vozidla, která měla pomáhat překonávat překážky, odstraňovat miny nebo podporovat postup jednotek. Robustní konstrukce a schopnost pohybovat se v obtížném terénu z něj dělaly vhodnou platformu pro podobné úkoly. Rodina Churchill tak nebyla důležitá pouze díky tankům s běžnou výzbrojí, ale také díky vozidlům přizpůsobeným konkrétním potřebám bojiště.
Přesto měl Churchill VII jasné limity. Ve srovnání s rychlejšími středními tanky se obtížněji přesouval na větší vzdálenosti a jeho vysoká hmotnost omezovala možnosti na některých komunikacích a mostech. Silný pancíř navíc sám o sobě nezaručoval vítězství. Tank potřeboval podporu pěchoty, vhodné zásobování a správné taktické nasazení.
Právě v tom spočívá historická zajímavost Churchillu VII. Nebyl nejrychlejší ani nejuniverzálnější britský tank, ale představoval důsledné naplnění myšlenky pěchotního tanku. Jeho konstrukce upřednostnila ochranu a schopnost podporovat postup vojáků před rychlostí. Ve hře World of Tanks PC se tento charakter odráží především v silném pancéřování a pomalém pohybu. Skutečný Churchill VII však nebyl jen obrněnou překážkou pro protivníka, nýbrž součástí širšího systému podpory pěchoty a specializovaných obrněných vozidel.
