Churchill Gun Carrier: Tank bez otočné věže
Churchill Gun Carrier byl britský stíhač tanků na podvozku Churchillu, který měl pomocí kanónu ráže 3 palce ničit obrněné cíle.
Churchill Gun Carrier vznikl v době, kdy se Británie obávala německé invaze a naléhavě hledala způsoby, jak zastavit případný útok těžkých tanků. Po pádu Francie v roce 1940 zůstala britská armáda bez velké části těžké techniky, kterou zanechala na evropském kontinentu během evakuace u Dunkerku. Vojenské velení muselo rychle posílit domácí obranu a počítalo s možností, že německé jednotky překonají Lamanšský průliv. V takové situaci získala protitanková obrana mimořádnou důležitost. Britové potřebovali zbraně, které by dokázaly zasahovat nepřátelská obrněná vozidla na větší vzdálenost, a zároveň hledali způsob, jak využít již existující podvozky. Jedním z řešení se stal projekt samohybného protitankového děla na podvozku pěchotního tanku Churchill. Místo běžné otočné věže dostal stroj pevnou pancéřovanou nástavbu a kanón umístěný v přední části korby. Takové uspořádání mělo umožnit instalaci větší zbraně bez nutnosti vyvíjet zcela nový podvozek. Vozidlo tak představovalo kompromis mezi potřebou rychle vytvořit účinnou protitankovou zbraň a omezenými možnostmi britského průmyslu. Projekt vznikal v období, kdy se ještě nedalo s jistotou předvídat, jakou podobu bude mít boj mezi moderními tankovými jednotkami.
Základem vozidla byl podvozek tanku Churchill, který byl známý svým dlouhým pásem a schopností pohybovat se v obtížném terénu. Churchill byl původně navržen jako pěchotní tank, jenž měl podporovat pěchotu při překonávání obranných linií. Jeho podvozek se proto hodil i pro vozidlo, které mělo působit jako mobilní protitankové stanoviště. Největší změnou byla instalace kanónu ráže 3 palce, tedy přibližně 76,2 mm, do pevné přední nástavby. Zbraň nabízela lepší protitankové možnosti než některé rané britské tankové kanóny a její umístění umožnilo zachovat poměrně nízké těžiště. Pevná nástavba však znamenala, že kanón nemohl volně otáčet jako ve věži. Pokud se cíl objevil mimo omezený rozsah zaměřování, musel řidič natočit celé vozidlo. To mohlo být problematické v rychle se měnící situaci nebo při střetu s protivníkem, který se pohyboval kolem vozidla. Konstruktéři museli také zajistit, aby měla obsluha zbraně dostatek prostoru pro práci s municí a aby byla nástavba dostatečně chráněná. Pancéřování a rozložení hmotnosti se lišily od běžného tanku Churchill, protože pevná nástavba vyžadovala jiné uspořádání vnitřních prostor. Přesto šlo o relativně praktický způsob, jak využít již zavedenou konstrukční základnu a vytvořit specializované vozidlo pro protitankový boj.
Churchill Gun Carrier se dostal do výroby v letech 1941 až 1942. Původní objednávka počítala se stovkou vozidel, později však byla snížena. Podle historického záznamu v oficiální Tankopedii bylo nakonec vyrobeno přibližně 50 kusů. Tato čísla ukazují, že projekt nebyl pouze jednorázovou kresbou na papíře, ale skutečným výrobním programem. Přesto se nestal běžnou součástí britských obrněných jednotek. Vývoj protitankových zbraní pokračoval rychle a měnily se také požadavky armády. Zkušenosti z bojů v severní Africe i na dalších bojištích ukazovaly, že účinný stíhač tanků musí kombinovat silnou výzbroj s možností rychle měnit postavení a reagovat na pohyb nepřítele. Vozidlo s pevnou nástavbou mělo v tomto ohledu omezení. Zároveň bylo nutné rozlišovat mezi tím, že byl stroj vyroben, a tím, že se skutečně uplatnil v bojových operacích. Churchill Gun Carrier je známý především jako specializovaný projekt, nikoli jako vozidlo, které by ve velkém počtu rozhodovalo tankové bitvy. Přesné informace o jednotlivých vyrobených kusech a jejich následném využití se mohou v různých přehledech lišit, proto je vhodné nepřisuzovat mu bojové úspěchy, které nejsou spolehlivě doloženy. Jeho význam spočívá zejména v tom, že představuje jednu z cest, kterými se Britové snažili využít stávající techniku pro nové úkoly.
Churchill Gun Carrier dnes připomíná období, kdy britská armáda potřebovala rychle reagovat na hrozbu německých obrněných jednotek. Spojení zavedeného podvozku a silného kanónu nabízelo možnost vytvořit protitankové vozidlo bez vývoje zcela nového tanku, ale pevná nástavba zároveň přinášela provozní omezení. Projekt proto zůstal poměrně vzácnou součástí britské obrněné techniky. V PC verzi World of Tanks se Churchill Gun Carrier objevuje jako britský stíhač tanků VI. úrovně. Herní podoba zdůrazňuje jeho pevnou nástavbu a protitankové zaměření, skutečný příběh však ukazuje především snahu britských konstruktérů využít dostupné prostředky v mimořádně nejistém období války. Nešlo o slavný tank, který by změnil její průběh, ale o konkrétní odpověď na problém, jenž byl v letech 1940 až 1941 pro britskou obranu velmi naléhavý.
