38(t) n.A.: Tank který byl rychlejší než většina německých obrněnců
38(t) n.A. měl být rychlým průzkumným tankem nové generace, ale přestože dokázal uhánět rychlostí 64 km/h, německá armáda dala přednost jinému projektu.
38(t) n.A. vznikal v době, kdy už němečtí konstruktéři věděli, že původní Pz.Kpfw. 38(t) nebude možné používat navždy. Československý tank měl velmi spolehlivý podvozek a německé jednotky s ním měly dobré zkušenosti, ale jeho konstrukce byla založena na nýtovaném pancíři a klasickém uspořádání, které začínalo rychle zastarávat. Společnost BMM proto v červenci 1940 zahájila vývoj nového průzkumného tanku využívajícího zkušenosti z Pz.Kpfw. 38(t). Nový stroj dostal svařovaný trup, což byla oproti původní konstrukci významná změna. Konstruktéři zároveň zapracovali na motoru a převodovce a výsledkem bylo vozidlo, které bylo na svou dobu mimořádně rychlé. Maximální rychlost dosahovala přibližně 64 km/h, což bylo na lehký průzkumný tank velmi působivé. Přesto se 38(t) n.A. nikdy nedostal do sériové výroby. Vzniklo pouze 5 prototypů a německá armáda nakonec dala přednost konkurenčnímu VK 1303, ze kterého vznikl známý Pz.Kpfw. II Luchs.
Nejzajímavější na 38(t) n.A. je právě skutečnost, že nešlo o špatný tank. Jeho problémem bylo spíš to, že v době jeho vývoje vznikalo v Německu příliš mnoho podobných projektů. Armáda potřebovala rychlý průzkumný tank, který by dokázal před hlavními jednotkami získávat informace o nepříteli, rychle se přesouvat a v případě nutnosti se stejně rychle stáhnout. 38(t) n.A. k tomu měl velmi dobré předpoklady. Jeho nový svařovaný trup byl konstrukčně modernější než u původního 38(t) a vysoká rychlost mu dávala přesně tu mobilitu, kterou průzkumné jednotky potřebovaly. Jenže rychlost sama o sobě nestačila. Němci zároveň hledali konstrukci, která by měla dostatečný dojezd, prostor pro posádku, spolehlivý podvozek a především potenciál pro další vývoj. Právě zde měl konkurenční projekt VK 1303 výhodu. Z něj vznikl Pz.Kpfw. II Ausf. L Luchs, který se nakonec dostal do sériové výroby. 38(t) n.A. tak zůstal pouze experimentem.
Přesto se jeho vývoj neztratil úplně. Některá řešení použitá na 38(t) n.A. představovala další krok ve vývoji československého podvozku, který Němci využívali už od okupace. Právě tento základ se ukázal jako mimořádně užitečný pro celou řadu německých obrněných vozidel. Z podvozků 38(t) později vznikaly například stíhače tanků Marder III, samohybné dělo Grille nebo slavný Hetzer. Samotný 38(t) n.A. ale žádný takový úspěch nezažil. Jeho příběh je proto zajímavý především jako ukázka toho, jak fungoval německý vývoj obrněné techniky. Nestačilo vytvořit rychlý a technicky schopný tank. Musel také vyhovovat výrobním možnostem, logistice a představám armády o budoucím bojišti. 38(t) n.A. byl rychlý, moderní a konstrukčně zajímavý, ale objevil se v době, kdy už německá armáda měla jiného favorita. Dnes je přitom jeho existence téměř zapomenutá. Ve World of Tanks jde o známý nízkotierový průzkumný tank, ale skutečný 38(t) n.A. byl ve skutečnosti mnohem vzácnější. Nešlo o stroj, kterých by německá armáda měla stovky. Bylo postaveno pouze 5 prototypů. A právě proto je jeho příběh tak zajímavý. Tank, který dokázal uhánět rychlostí 64 km/h, se nikdy nedostal dál než za testovací polygon.
