T-80: Sověti napravili největší chybu T-70, bohužel až moc pozdě
T-80 měl napravit jednu z největších slabin sovětských lehkých tanků, jenže v okamžiku, kdy konečně vznikl, už Rudá armáda začínala lehké tanky přestávat potřebovat.
T-80 vznikl jako pokračování vývoje T-70, který se během bojů ukázal jako jednoduchý a levný, ale také značně problematický. Největší problém přitom nebyl v motoru ani pancíři. Byl přímo ve věži. T-70 měl pouze dvoučlennou posádku a velitel zároveň fungoval jako střelec i nabíječ. Musel tedy sledovat bojiště, vyhledávat cíle, nabíjet kanon, střílet a zároveň komunikovat s řidičem. Pro velitele tankové jednotky byla situace ještě horší, protože kromě ovládání vlastního tanku musel řídit i ostatní vozidla. Bojové zkušenosti proto ukázaly, že problém není možné vyřešit pouze silnějším pancířem nebo motorem. Bylo potřeba přidat třetího člena posádky. Zajímavé je, že myšlenka dvoumístné věže nebyla součástí úplně původního návrhu T-70. Teprve zkušenosti z bojů v roce 1942 přiměly konstruktéry k výraznější přestavbě. Při zkouškách prototypu s dvoumístnou věží se ukázalo, jak velký rozdíl změna znamenala. Zatímco původní věž umožňovala přibližně 4 až 5 ran za minutu, dvoumístná konstrukce dokázala 8 až 9 ran za minutu. Zlepšila se také přesnost střelby, protože střelec se mohl soustředit na zaměřování a nabíječ převzal svou vlastní práci.
Nový tank dostal větší svařovanou věž, zesílený podvozek a širší pásy, přičemž základ konstrukce stále vycházel z T-70. Výzbroj tvořil 45mm kanon 20K doplněný kulometem DT. Konstrukce věže byla navíc poměrně zajímavá. Velitel dostal vlastní pozorovací periskop a střelec mohl konečně dělat svou práci bez toho, aby současně musel sledovat celé bojiště. Věž dostala také elektrický pohon otáčení. Konstruktéři se snažili využít T-80 i pro boj proti letadlům. Kanon měl díky konstrukci lafetace značný rozsah náměru, takže mohl být zvednut vysoko nad horizont. Šlo ale spíše o doplňkovou schopnost než o skutečně účinnou protiletadlovou zbraň. T-80 přitom nebyl špatně navržený tank. Jeho největším nepřítelem byl čas. Když se dostával do výroby, situace na frontě se změnila. Sovětský průmysl už dokázal vyrábět velké množství T-34 a současně byly k dispozici spojenecké průzkumné stroje z programu Lend-Lease. Lehké tanky proto postupně ztrácely svůj význam. Výroba T-80 byla ukončena v roce 1943 a vzniklo jen malé množství vozidel. Rudá armáda se následně stále více soustředila na střední tanky, zejména T-34 a později T-34-85.
T-80 tak představuje poměrně ironický konec sovětské linie lehkých tanků. Konstruktéři konečně odstranili největší ergonomický problém T-70 a vytvořili tank, ve kterém už velitel nemusel dělat práci několika lidí najednou. Jenže právě ve chvíli, kdy se podařilo konstrukci výrazně zlepšit, se změnily požadavky armády. T-80 nebyl poražen pouze nepřátelskými tanky. Porazila ho změna celé sovětské tankové koncepce. Ve World of Tanks je dnes T-80 připomínkou této slepé větve sovětského vývoje. Jeho skutečná historie je přitom možná zajímavější než jeho herní charakteristiky. Byl to poslední pokus zachránit koncept lehkého tanku, který už začínal mizet z hlavních sovětských tankových jednotek. Oficiální materiály World of Tanks T-80 skutečně uvádějí mezi vozidly hry.
