WZ-111: Čínský obr, který nikdy nevyjel do války
WZ-111 měl být prvním moderním čínským těžkým tankem, ale jeho vývoj zastavily technické problémy i změna vojenských požadavků.
WZ-111 představoval jeden z nejambicióznějších pokusů Číny o vývoj vlastního těžkého tanku během studené války. Na přelomu 50. a 60. let se čínská armáda stále výrazně opírala o sovětskou techniku. Ve výzbroji měla mimo jiné tanky IS-2, které však postupně zastarávaly. Čínské vedení proto začalo uvažovat o jejich náhradě domácí konstrukcí, která by dokázala konkurovat nejmodernějším těžkým tankům své doby.
Situaci komplikovalo zhoršování vztahů se Sovětským svazem. Obě komunistické mocnosti se dostávaly do stále větších politických a ideologických sporů, které nakonec vedly k otevřenému rozkolu. Čína tak nemohla spoléhat na dosavadní rozsah sovětské technické pomoci. Vlastní vývoj obrněných vozidel se proto stal důležitou součástí snahy vybudovat nezávislý zbrojní průmysl.
Vývoj WZ-111 dostal oficiální zadání v roce 1960. Konstruktéři měli vytvořit těžký tank, který by poskytoval vysokou ochranu a disponoval dostatečně silnou výzbrojí. Inspiraci hledali především v sovětských konstrukcích IS-3 a T-10. To bylo patrné zejména na tvarování přední části korby a celkovém uspořádání vozidla. Čínský návrh ale neměl být pouhou kopií. Cílem bylo využít zahraniční zkušenosti a přizpůsobit je možnostem domácího průmyslu.
Projekt se postupně měnil a konečná podoba konstrukčních plánů byla připravena v roce 1964. Výsledkem měl být mohutný tank o hmotnosti přibližně 44 až 46 tun ve zkoušené podobě, přičemž některé návrhové údaje počítaly s ještě vyšší hmotností. Vozidlo mělo mít čtyřčlennou osádku a silně pancéřovanou korbu s charakteristicky skloněnou přední částí.
Velkou pozornost věnovali konstruktéři také výzbroji. V úvahu připadalo několik kanónů, mezi nimi 100mm D-10T, 122mm D-25TA a také 130mm M-46. Nejčastěji se s projektem spojuje plánovaný 122mm kanón Y174. Přesná podoba konečné výzbroje však není zcela jistá, protože vývoj nedospěl do fáze dokončeného bojového vozidla. Podobně je nutné přistupovat i k některým dalším technickým údajům, které se v dostupných pramenech liší.
Pohon měl zajišťovat dvanáctiválcový dieselový motor řady 12150L. Původní záměry počítaly s vyšším výkonem, ale skutečný prototyp dostal slabší jednotku o výkonu přibližně 520 koní. To bylo pro tak těžké vozidlo poměrně málo. Konstruktéři navíc museli řešit problémy s podvozkem a odpružením, které se naplno projevily během zkoušek.
V roce 1965 vznikl jediný prototyp. Nešlo však o kompletní bojový tank. Vozidlo mělo pouze korbu s podvozkem a místo skutečné věže neslo zátěž, která simulovala její hmotnost. Díky tomu mohli konstruktéři ověřovat chování podvozku a dalších částí při jízdě, aniž by museli čekat na dokončení všech komponentů.
Zkoušky odhalily řadu nedostatků. Podvozek nebyl dostatečně spolehlivý a pohonná soustava nedokázala nabídnout výkon, který by se od moderního těžkého tanku očekával. Problémy představovala také celková technická náročnost projektu. Čínský průmysl tehdy neměl dostatek zkušeností s výrobou takto složitých obrněných vozidel a odstranění všech nedostatků by vyžadovalo další roky vývoje.
Mezitím se navíc začal měnit pohled armád na budoucnost obrněné techniky. Stále větší význam získávaly hlavní bojové tanky, které měly spojovat výhody středních a těžkých konstrukcí. Rostoucí účinnost protitankových zbraní zároveň zpochybňovala smysl dalšího výrazného zesilování pancíře. Vývoj WZ-111 proto postupně ztrácel prioritu a v roce 1966 byl definitivně ukončen.
Jediný dochovaný prototyp se na rozdíl od mnoha jiných experimentálních vozidel neztratil. Dnes je vystaven v čínském tankovém muzeu v Pekingu. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout skutečnou podobu stroje, který měl představovat významný krok v rozvoji domácího tankového průmyslu. Jeho neúplný stav zároveň připomíná, jak daleko se projekt skutečně dostal.
Ve World of Tanks PC se WZ-111 objevuje jako čínský prémiový těžký tank VIII. úrovně. Herní vozidlo využívá věž, výzbroj a další prvky zpracované pro potřeby hry. Historický WZ-111 však nikdy nedostal dokončenou bojovou podobu a do služby se nedostal. Jeho příběh tak není příběhem úspěšného tanku, ale spíše připomínkou náročného období, kdy se Čína snažila vybudovat vlastní moderní obrněnou techniku bez dosavadní sovětské podpory.
