T-150: Tank který měl být novým KV ale byl moc těžký
T-150 byl sovětský experimentální těžký tank, který měl v roce 1941 představovat důležitý krok ve vývoji rodiny KV.
Když Sovětský svaz v roce 1939 uvedl do služby KV, šlo o jeden z nejlépe chráněných tanků své doby. Jeho silný pancíř dokázal odolávat většině německých protitankových zbraní, které se na začátku války běžně používaly. Jenže Sověti si zároveň uvědomovali, že technický vývoj nebude stát na místě. Pokud měl KV zůstat konkurenceschopný, bylo potřeba jeho pancíř dále zesílit a zároveň zvýšit palebnou sílu. Právě z tohoto požadavku vznikl T-150. Projekt byl zahájen v roce 1940 v leningradském závodě Kirov a jeho hlavním úkolem bylo vytvořit těžší a lépe chráněnou verzi KV. Konstrukčně měl zůstat blízko původnímu KV, ale dostat zesílený pancíř až kolem 90 mm. Zároveň měl být vybaven modernější věží a výkonnějším kanonem. Sovětské velení však od tanku očekávalo, že přes všechny úpravy zůstane mobilní. A právě tady začal problém, který bude T-150 pronásledovat během celého vývoje. Přidání pancíře znamenalo další hmotnost, zatímco motor a podvozek zůstávaly z velké části založené na původním KV.
T-150 dostal upravenou věž, která byla vyšší než věž standardního KV. Posádka se měla díky ní nacházet v o něco lepších podmínkách a konstrukce umožňovala instalaci 76,2mm kanonu F-34. Právě tento kanon byl jedním z nejzajímavějších rozdílů oproti raným KV. F-34 byl velmi úspěšný kanon, který se později proslavil především na tanku T-34. Pro T-150 měl představovat dostatečně silnou výzbroj proti nepřátelským tankům i opevněným cílům. Z hlediska palebné síly tedy nebyl problém hlavním důvodem neúspěchu. Tím byla hmotnost. T-150 vážil přibližně 50 tun, což bylo výrazně více než u původního KV. Motor V-2K měl výkon 600 koní, což sice na papíře nevypadalo špatně, ale v praxi musel pohánět velmi těžké vozidlo. Výsledkem byla horší dynamika a větší zatížení podvozku. Při zkouškách se objevovaly problémy s převodovkou, podvozkem i spolehlivostí motoru. Sověti tak dostali tank, který byl sice lépe chráněný než původní KV, ale zároveň byl těžší a méně spolehlivý. Zajímavé je, že T-150 nemusel skončit úplně bez užitku. Když v červnu 1941 začala německá invaze, Sověti najednou potřebovali každý funkční tank. Experimentální vozidla proto dostala šanci, která by za normálních okolností možná nikdy nepřišla. T-150 byl během války nasazen do bojů, i když jeho původním účelem byly pouze zkoušky. Historické zdroje uvádějí, že jeden z prototypů se dostal do služby u 123. tankové brigády na leningradské frontě. Jeho další osud ale není zcela jasný. Mezitím sovětské velení pokračovalo v hledání nástupce KV. T-150 totiž ukázal zásadní problém. Pokud budete na původní KV neustále přidávat pancíř, podvozek a pohonná soustava začnou být přetěžované. Bylo tedy potřeba buď výrazně změnit konstrukci, nebo vytvořit úplně nový tank. Projekt T-150 byl proto v roce 1941 zastaven. Jenže jeho příběh tím úplně neskončil. Na základě stejného vývojového směru vznikaly další návrhy, mezi nimi také KV-3, který měl být ještě těžší a silnější. T-150 se tak stal jedním z kroků na cestě k sovětským supertěžkým konstrukcím. Nakonec však Sověti zjistili, že tak obrovský tank není v podmínkách války ideálním řešením.
Zajímavou kapitolou je také návrat T-150 do služby po vypuknutí války. Jeden prototyp byl upraven a dostal některé prvky podobné pozdějším KV-1. Sověti tak využili experimentální vozidlo jako skutečný bojový stroj. Je to dobrý příklad toho, jak dramaticky se změnily podmínky po červnu 1941. Co bylo ještě několik měsíců před válkou pouze experimentem, mohlo být najednou potřeba poslat přímo na frontu. T-150 nakonec nezanechal na bojišti stopu srovnatelnou s KV-1 nebo IS-2. Jeho význam ale spočívá v něčem jiném. Ukázal sovětským konstruktérům, že další zesilování KV má své limity. Získané zkušenosti následně pomohly při vývoji nové generace těžkých tanků. T-150 tedy nebyl neúspěchem v klasickém smyslu. Byl experimentem, který ukázal, kde končí možnosti jedné konstrukce. Sověti chtěli z KV udělat ještě silnější tank. Zjistili ale, že nestačí jen přidávat další pancíř. Nakonec bylo potřeba začít stavět úplně nový tank.
