K-91: Sovětský tank s motorem vpředu
K-91 byl neobvyklý sovětský projekt tanku, který měl díky netradičnímu uspořádání nabídnout nízkou siluetu a účinnější využití prostoru.
K-91 patřil mezi nejzajímavější sovětské konstrukční projekty z období krátce po druhé světové válce. V době, kdy se tankové konstrukce rychle měnily a armády hledaly nástupce svých válečných vozidel, vznikala řada návrhů, které se výrazně odlišovaly od tehdejších zavedených řešení. Sovětští konstruktéři se nesoustředili pouze na silnější kanony nebo silnější pancíř. Zkoumali také možnosti, jak změnit samotné uspořádání tanku. Jedním z výsledků těchto úvah byl právě K-91.
Projekt se rozvíjel na konci 40. let v konstrukční kanceláři vedené Alexandrem Fedorovičem Kravcevem. Jeho cílem bylo vytvořit moderní obrněné vozidlo, které by dokázalo spojit dobrou pohyblivost, účinnou ochranu a silnou výzbroj. K-91 nebyl jediným návrhem, který v této době vznikal, ale jeho konstrukční řešení bylo natolik neobvyklé, že se od běžných sovětských tanků výrazně odlišovalo.
Největší zvláštností projektu bylo umístění motoru do přední části korby. Většina tehdejších tanků měla motor vzadu, což bylo tradiční uspořádání používané již řadu desetiletí. K-91 měl toto řešení obrátit. Přesunutí motoru dopředu mělo umožnit vytvořit nízkou zadní část vozidla a jinak uspořádat bojový prostor. Zároveň se počítalo s tím, že motorový prostor může poskytnout dodatečnou ochranu osádce před čelním zásahem.
K-91 navíc nebyl jediným konkrétním vozidlem, ale označením celé rodiny konstrukčních návrhů. Vznikaly různé varianty, které se lišily velikostí, hmotností, výzbrojí i uspořádáním jednotlivých částí. Mezi nejznámější patřil návrh středního tanku a těžší varianta. Konstruktéři tak mohli využít podobné technické myšlenky pro různé kategorie obrněných vozidel.
Střední varianta měla být relativně kompaktním strojem s nízkou siluetou. Počítalo se s kanonem ráže 100 mm, který v té době představoval velmi výkonnou výzbroj pro střední tank. Těžší návrhy měly dostat ještě silnější kanon, přičemž některé konstrukční podklady počítaly se zbraní ráže 122 mm. Přesné parametry se mezi jednotlivými variantami lišily a nelze je považovat za údaje jednoho dokončeného vozidla.
Zajímavým prvkem bylo také řešení pohonné soustavy. Motor měl být spojen s převodovým ústrojím tak, aby bylo možné co nejlépe využít omezený prostor korby. Přesunutí motoru dopředu však přinášelo i komplikace. Bylo nutné vyřešit vedení pohonu k zadním hnacím kolům, přístup k motoru při opravách a také rozmístění osádky. Konstrukce, která na výkresech vypadala velmi výhodně, tak mohla v praxi přinést řadu problémů.
K-91 se nikdy nedostal do fáze dokončeného bojového prototypu. Jeho vývoj zůstal u konstrukčních návrhů a projektové dokumentace. Neproběhly proto ani zkoušky kompletního tanku, které by mohly potvrdit jeho jízdní vlastnosti, odolnost nebo skutečnou účinnost plánovaného uspořádání. To je důležité zejména proto, že některé pozdější popisy projektu uvádějí technické údaje, které mohou působit jako parametry skutečně postaveného vozidla. Ve skutečnosti šlo o hodnoty zamýšlené pro jednotlivé varianty.
Projekt nakonec skončil bez realizace. Sovětský tankový průmysl se v té době soustředil na jiné konstrukce a armáda potřebovala především vozidla, která bylo možné skutečně vyrábět a zavádět do služby. K-91 představoval zajímavou technickou cestu, ale jeho neobvyklé uspořádání vyžadovalo další vývoj a přinášelo konstrukční rizika. V prostředí, kde se rychle prosazovaly jiné poválečné tanky, už pro něj nebyl dostatečný prostor.
Přesto je K-91 důležitým příkladem toho, jak široké možnosti sovětští konstruktéři zvažovali. Přední umístění motoru nebylo samo o sobě úplnou novinkou, ale jeho využití u této rodiny tankových projektů ukazuje snahu přehodnotit tradiční konstrukční uspořádání. Některé myšlenky se později objevovaly i u dalších obrněných vozidel, nelze však tvrdit, že by K-91 přímo ovlivnil konkrétní sériový tank.
Ve hře World of Tanks se K-91 objevuje jako sovětský střední tank X. úrovně. Herní podoba je ovšem interpretací původního projektu a neměla by být zaměňována za historicky dokončený stroj. Skutečný K-91 zůstal na papíře, ale právě jeho neobvyklá konstrukce z něj dělá jeden z pozoruhodných příkladů poválečného sovětského tankového vývoje.
