35(t): Český tank který bojoval za Němce až do vyčerpání
35(t) byl původně československý LT vz. 35, ale po okupaci se z něj stal jeden z důležitých tanků německé 6. tankové divize.
35(t) začal svůj život jako československý LT vz. 35 vyráběný společností Škoda. Konstrukce vznikla v polovině 30. let jako moderní lehký tank určený především pro podporu pěchoty a průzkumné úkoly. Československá armáda jich mezi lety 1936 a 1937 převzala 298. Tank měl na svou dobu poměrně moderní konstrukci, nýtovaný pancíř a především hydraulicky ovládané řízení převodovky, které mělo posádce usnadnit práci. Když v březnu 1939 německá armáda obsadila Československo, získala také stovky těchto tanků. Němci je označili jako Panzerkampfwagen 35(t), přičemž písmeno „t“ označovalo československý původ. Z původně československého tanku se tak během několika měsíců stal německý obrněnec. A nebyl přitom pouze nějakým druhořadým ukořistěným vozidlem. Němci ho zařadili do výzbroje 6. tankové divize, která ho používala během tažení v Polsku, Francii a později také při invazi do Sovětského svazu.
Zajímavé je, že největším problémem 35(t) nebyl na začátku jeho pancíř ani výzbroj, ale údržba. Němci převzali tanky společně s jejich československou dokumentací a náhradními díly však rozhodně nebylo dost. Během tažení ve Francii se ukázalo, jak náročné bylo udržovat velké množství těchto vozidel v provozu. U 11. tankového pluku bylo podle německých záznamů 76 tanků 35(t) odesláno do dílen celkem 383krát. To nezahrnovalo stroje, které musely být kvůli vážnějším poruchám poslány do týlu. Některé náhradní tanky dokonce nebyly přepravovány po vlastní ose, protože německé jednotky nevěřily, že by bez poruchy dorazily na místo určení. Přesto se 35(t) ukázal jako dostatečně schopný, aby se stal páteří 6. tankové divize. V červnu 1941 měla divize při zahájení operace Barbarossa přibližně 160 těchto tanků. Československý stroj tak vstoupil do největší pozemní operace v dějinách jako jeden z hlavních německých tanků.
Právě v Sovětském svazu ale začal 35(t) rychle mizet. Dlouhé přesuny po nezpevněných cestách představovaly pro techniku obrovskou zátěž a zimní podmínky situaci ještě zhoršily. V září 1941 měla 6. tanková divize stále 102 provozuschopných tanků, ale do konce října jich bylo jen 34. Na konci listopadu už nebyl v divizi provozuschopný ani jediný běžný 35(t). Němci navíc nemohli jednoduše objednat nové díly. Výroba tanku byla ukončena a československé výrobní kapacity už vyráběly jinou techniku pro německou armádu. 35(t) tak ukázal jednu zvláštní stránku okupace československého průmyslu. Německo získalo hotové tanky, továrny i zkušené konstruktéry, ale zároveň převzalo techniku, která byla navržena pro úplně jiný stát a jiné podmínky. Tank, který byl v roce 1938 moderním československým obrněncem, se o několik let později ocitl tisíce kilometrů od své domoviny a bojoval v ruském bahně a sněhu. Jeho konec byl rychlý. Do roku 1942 byl z německé první linie stažen a zbývající podvozky byly využívány například jako tahače nebo nosiče munice. Přesto měl 35(t) na začátku války mnohem větší význam, než by dnes jeho nízká úroveň ve World of Tanks naznačovala. Několik let představoval důležitou součást německých obrněných sil a během tažení na západ i na východ se podílel na skutečných bojových operacích. Jeho příběh je tak zároveň příběhem československého průmyslu, který po okupaci pokračoval ve výrobě techniky pro armádu, která Československo zničila.
