Těžký tank IS-7: Vrchol sovětského těžkého tankového vývoje

Těžký tank IS-7 byl sovětský těžký tank vyvinutý krátce po druhé světové válce jako extrémně ambiciózní stroj s mimořádně silným pancířem a vysokou hmotností.

Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny

Reklama

Historie tanku

Těžký tank IS-7 vznikl v druhé polovině 40. let jako jeden z vrcholů sovětského vývoje klasických těžkých tanků. Po válce měl Sovětský svaz obrovské zkušenosti s konstrukcí i nasazením těžkých obrněnců a chtěl vytvořit stroj, který by výrazně překonal dosavadní řadu IS. Zatímco Těžký tank IS-3 představoval moderní a kompaktní bojový tank s revoluční siluetou a Těžký tank IS-4 sázel na masivní pancíř, Těžký tank IS-7 měl spojit to nejlepší z obou přístupů a ještě přidat vysokou rychlost i mimořádně silnou výzbroj. Vývoj probíhal pod vedením známého konstruktéra Ž. J. Kotina v leningradských konstrukčních kancelářích. Sovětští inženýři chtěli vytvořit těžký tank, který bude odolný proti nejsilnějším tehdejším protitankovým zbraním, ale zároveň nezůstane pomalý a neohrabaný. To byl mimořádně náročný úkol, protože růst pancéřování a výzbroje obvykle vede i k dramatickému růstu hmotnosti. Těžký tank IS-7 proto dostal velmi promyšlené tvarování pancíře, nízký profil, moderně řešenou věž a mimořádně výkonný motor. První prototypy byly dokončeny kolem roku 1948. Už na první pohled bylo jasné, že Těžký tank IS-7 nepůsobí jako běžný poválečný tank. Korba byla nízká, elegantně tvarovaná a silně skloněná. Věž měla zaoblené tvary s důrazem na maximální balistickou odolnost. Konstrukce měla zajistit, že střely budou co nejčastěji sklouzávat nebo ztrácet energii. Vývojáři navíc kladli důraz na ergonomii, výkon pohonu i zlepšení některých detailů, které dřívější těžké tanky trápily. Hlavní zbraní se stal 130mm kanon S-70, který vycházel z námořní balistiky a představoval mimořádně silnou výzbroj i na poměry těžkých tanků. Těžký tank IS-7 tak měl být schopen nejen čelně odolávat většině hrozeb své doby, ale také sám ničit nejtěžší cíle na velkou vzdálenost. V kombinaci s překvapivě silným motorem a dobrým podvozkem šlo o stroj, který ve své době působil skoro přehnaně moderně. Přes všechny tyto kvality se ale Těžký tank IS-7 nikdy nedostal do sériové výroby. Důvodů bylo několik. Jedním z hlavních byla jeho extrémní hmotnost, která komplikovala přepravu, přechod mostů, logistiku i běžný provoz. Dalším problémem byla vysoká výrobní náročnost. Tank byl technicky působivý, ale příliš složitý a drahý. Navíc se v poválečných letech začala měnit vojenská doktrína. Místo extrémně těžkých obrněnců se stále více prosazovala myšlenka univerzálnějšího hlavního bojového tanku, který zvládne více rolí najednou. Z tohoto pohledu představuje Těžký tank IS-7 fascinující slepou větev vývoje. Byl to mimořádně silný a technicky pokročilý tank, ale přišel v době, kdy se samotná kategorie velmi těžkých tanků začínala dostávat na hranici praktické použitelnosti. Přesto se na něj dodnes vzpomíná jako na jeden z nejimpozantnějších sovětských obrněnců vůbec. Mnohé jeho prvky, zejména práce s tvarem pancíře a důraz na kombinaci ochrany a mobility, ovlivnily další tankový vývoj. Těžký tank IS-7 je dnes vnímán jako vrcholná ukázka toho, kam až mohla sovětská škola těžkých tanků dojít. Jeho nerealizovaná sériová budoucnost z něj udělala takřka legendu. Právě proto se pravidelně objevuje v literatuře, muzeích i hrách a patří k nejznámějším experimentálním těžkým tankům 20. století.

Reálné specifikace tanku

Těžký tank IS-7 měl bojovou hmotnost přibližně 68 tun. Délka korby byla zhruba 7,4 metru a s kanonem vpřed přesahovala celková délka 10 metrů. Šířka činila přibližně 3,4 metru a výška kolem 2,5 metru. Posádku tvořilo pět mužů, tedy velitel, střelec, nabíječ a další členové osádky podle uspořádání vnitřního prostoru. Na tak mohutný tank měl Těžký tank IS-7 relativně nízkou siluetu, což zvyšovalo jeho bojovou hodnotu i obtížnost zásahu. Pancéřování patřilo k absolutní špičce své doby. Čelo korby bylo velmi silně skloněné a v kombinaci s velkou tloušťkou poskytovalo mimořádnou odolnost. Věž byla masivní, odlévaná a zaoblená, s velmi vysokou ochranou proti přímým zásahům. Boky byly také silné, což z Těžkého tanku IS-7 dělalo velmi odolný stroj i v boji na kratší vzdálenost. Tank byl navržen tak, aby přežil zásahy od tehdy nejvýkonnějších protitankových zbraní. Hlavní výzbroj tvořil 130mm kanon S-70. Šlo o dělo s vysokou úsťovou rychlostí, silnou průbojností a velmi nebezpečným účinkem na cíl. Na těžký tank šlo o výjimečně silnou zbraň, která dalece přesahovala standardní výzbroj většiny tehdejších obrněnců. Zásoba munice byla omezená, ale odpovídala roli elitního těžkého tanku určeného k ničení klíčových cílů. Pomocnou výzbroj tvořilo několik kulometů, některé z nich dokonce dálkově ovládané, což bylo na tehdejší dobu velmi pokročilé řešení. Pohon zajišťoval velmi silný dieselový motor o výkonu kolem 1 000 koní. Díky tomu byl Těžký tank IS-7 na svou hmotnost překvapivě rychlý a mohl dosahovat rychlosti přibližně 50 až 60 km/h na silnici. To byla na tak těžký obrněnec mimořádná hodnota. Podvozek a převodové ústrojí ale musely nést extrémní zatížení, což zvyšovalo technickou náročnost celého stroje. Přesto právě kombinace extrémní ochrany a překvapivě dobré mobility činila z Těžkého tanku IS-7 tak výjimečný projekt. Celkově šlo o tank, který ve své době působil téměř jako stroj z budoucnosti. Jeho technické parametry ukazují, že Sovětský svaz byl schopen postavit extrémně výkonný těžký tank, ale zároveň i to, proč takový koncept nakonec narazil na hranice praktičnosti.

Specifikace tanku ve hře

Ve World of Tanks je Těžký tank IS-7 sovětský těžký tank X. úrovně. Typicky vyniká velmi odolnou věží, silným čelem korby při správném úhlu, výbornou mobilitou na těžký tank a 130mm dělem s alfou kolem 490 poškození na výstřel. Těžký tank IS-7 funguje skvěle v agresivním stylu hry, při rychlém obsazování klíčových pozic i při tlačení linie. Slabší stránkou bývá horší přesnost děla na delší vzdálenost a omezenější práce s depresí děla.

Reklama