T-50-2: Tank který měl posádku jeho vlastních konstruktérů
T-50-2 měl být moderním sovětským lehkým tankem, ale jeho skutečný předchůdce nakonec skončil v boji s posádkou složenou z lidí, kteří ho sami pomáhali vyrobit.
T-50-2 má poněkud zvláštní historický příběh, protože vozidlo známé ze hry není jednoduše tankem, který by Sověti sériově vyráběli pod tímto označením. Jeho základ vychází z jednoho z prototypů vyvíjených v Leningradu na přelomu let 1940 a 1941. Sovětské velení tehdy hledalo náhradu za T-26, který už začínal být konstrukčně zastaralý. Do soutěže se zapojilo několik konstrukčních týmů a mezi nimi také dvojice inženýrů z Kirovova závodu. Jejich návrh měl několik zajímavých řešení, především velmi dobře vyřešené chlazení motoru, které umožnilo zmenšit celkové rozměry tanku. Konstrukce zároveň počítala s modernější ergonomií posádky. Velitel už neměl být současně střelcem a nabíječem, což byla u starších sovětských lehkých tanků poměrně zásadní slabina. Prototyp prošel prvními zkouškami, ale nakonec nebyl vybrán. Sověti dali přednost konkurenční konstrukci, která se později dostala do výroby jako T-50. Příběh prototypu, ze kterého T-50-2 vychází, tím ale zdaleka neskončil.

Když v létě 1941 začala německá invaze, Leningrad se během několika měsíců ocitl v jedné z nejkritičtějších situací celé války. Sovětský průmysl se snažil vyrábět a opravovat prakticky všechno, co mohl. A právě tady dostal odmítnutý prototyp druhou šanci. Vozidlo bylo nasazeno v bojích kolem Leningradu, tedy prakticky v místě, kde vzniklo. Ještě zajímavější je jeho posádka. Tank obsluhovali dělníci z továrny, kteří se podíleli na jeho výrobě a znali jeho konstrukci mnohem lépe než běžná vojenská posádka. Když byl tank v boji poškozen, nebyl jednoduše odtažen do vzdáleného opravárenského závodu. Jeho vlastní výrobci ho dokázali několikrát opravit a vrátit zpět do služby. Tohle je jeden z nejpozoruhodnějších detailů celého příběhu. Lidé, kteří tank postavili, ho následně sami řídili do boje a opravovali ho po zásazích. Oficiální World of Tanks tento příběh přímo uvádí ve své historické referenci k T-50-2.

Samotný tank byl na lehkou konstrukci poměrně ambiciózní. Vážil přibližně 13,8 tuny, měl čtyřčlennou posádku a jeho pancéřování se podle místa pohybovalo přibližně mezi 15 a 37 mm. Hlavní výzbroj představoval 45mm kanon doplněný dvěma kulomety DT ráže 7,62 mm. Maximální rychlost dosahovala zhruba 64 km/h, což bylo na lehký tank velmi slušné. Právě kombinace nízké hmotnosti, malých rozměrů a vysoké rychlosti se později stala hlavní charakteristikou T-50-2 ve World of Tanks. Historický prototyp však nebyl vytvořen jako závodní speciál. Jeho hlavním úkolem bylo nabídnout rychlý, dobře chráněný a relativně moderní průzkumný tank, který by dokázal nahradit T-26. Vývoj ale přišel v nešťastnou dobu. Sovětský průmysl byl po německém útoku nucen přesouvat továrny na východ, výroba byla pod obrovským tlakem a armáda potřebovala především jednoduché a rychle vyráběné stroje. T-50 se sice dostal do sériové výroby, ale také jeho produkce byla omezená. T-50-2 tak zůstal vývojovou slepou větví, která dostala svůj druhý život až na bojišti. T-50-2 je proto zajímavý nejen jako rychlý lehký tank, ale hlavně jako příklad toho, jak se během roku 1941 mohly hranice mezi konstruktérem, dělníkem a vojákem úplně rozmazat. Prototyp, který armáda odmítla, nakonec dostal skutečnou bojovou úlohu a jeho vlastní tvůrci se stali jeho posádkou. Tank, který měl být jen jedním z mnoha kandidátů na nástupce T-26, se tak do války dostal vlastně díky lidem, kteří ho sami postavili. Ve World of Tanks je T-50-2 dnes odměnovým sovětským lehkým tankem VI. úrovně, ale jeho skutečný příběh je mnohem méně známý než jeho herní pověst.
















