VK 16.02 Leopard: Lehký tank, který měl být obrněným průzkumníkem

VK 16.02 Leopard vznikl z německé snahy vytvořit průzkumný tank, který by dokázal přežít kontakt s nepřítelem mnohem lépe než předchozí lehká vozidla. Německá armáda totiž postupně zjišťovala, že průzkumné jednotky nemohou vždy spoléhat pouze na rychlost. Na východní frontě se jejich lehká vozidla dostávala do kontaktu se sovětskými tanky a protitankovými zbraněmi, proti kterým byla běžná lehká obrněná technika velmi zranitelná. Vývoj nového stroje dostal na starost M.A.N., přičemž práce začaly v roce 1941. Konstrukce byla do určité míry ovlivněna vývojem Pantheru, což je na první pohled vidět především na šikmém pancéřování korby. Leopard měl být malý, ale zároveň překvapivě odolný. Původně se uvažovalo o lehčí a těžší variantě, přičemž postupně zvítězila těžší konfigurace. Výsledný návrh měl bojovou hmotnost přibližně 21,9 tuny, což už bylo na průzkumný tank poměrně hodně. Jenže Němci chtěli právě tímto způsobem vytvořit vozidlo, které by dokázalo pokračovat v průzkumu i v situaci, kdy se dostane pod palbu. Pancéřování mělo v nejsilnějších místech dosahovat až 50 mm a čelní část byla výrazně skloněná. Ve srovnání s některými předchozími lehkými německými tanky tak měl Leopard působit téměř jako malý střední tank. Německé vedení navíc počítalo s tím, že by se z něj mohl stát nástupce průzkumného Panzeru II Ausf. L Luchs.
 

Zdroj: Wargaming.net

Na konstrukci VK 16.02 Leopard je zajímavé, že jeho hlavním úkolem nebylo ničit nepřátelské tanky. Měl především vidět nepřítele dříve než on jeho a předávat informace vlastním jednotkám. Proto měl dostat čtyřčlennou posádku, radiostanici a relativně dlouhý dojezd. Pohon měl zajišťovat motor Maybach HL 157 P o výkonu přibližně 550 koní, který měl dvacetitunovému stroji poskytnout velmi slušnou pohyblivost. Projekt počítal s maximální rychlostí kolem 60 km/h, přičemž realistická rychlost v běžném provozu měla být nižší. To byla důležitá vlastnost. Průzkumný tank se totiž nemohl spoléhat jen na pancíř. Pokud by se dostal do početně silnějšího nepřítele, měl využít rychlost a terén a zmizet dříve, než bude zničen. Přesto konstruktéři pancíř výrazně nepodcenili. Podle plánované konfigurace se jeho tloušťka pohybovala přibližně mezi 16 a 50 mm. To je pozoruhodné hlavně vzhledem k tomu, že šlo stále o lehký tank. Jeho čelní pancíř byl navíc skloněný, takže skutečná ochrana byla lepší než samotná hodnota tloušťky plechu. Leopard tak představoval poměrně zvláštní kombinaci. Měl být rychlý jako průzkumné vozidlo, ale chráněný téměř jako malý střední tank. Jeho hlavní výzbrojí měl být 5cm kanon KwK 39 L/60 doplněný kulometem MG 42. Pro průzkumný tank to byla poměrně silná výzbroj, ale nebyla hlavním důvodem jeho existence. Pokud by posádka narazila na nepřátelské obrněnce, dělo jí mělo umožnit bránit se a v krajním případě se pokusit slabší protivníky vyřadit. Vývoj se však začal komplikovat ve chvíli, kdy Němci potřebovali všechny dostupné konstrukční kapacity pro důležitější projekty. M.A.N. byl současně intenzivně zaměstnán vývojem Pantheru, který měl na východní frontě mnohem vyšší prioritu. Proto bylo rozhodnuto, že práci na podvozku převezme společnost MIAG, zatímco vývoj věže a výzbroje dostal na starost Daimler-Benz. To je důležitý detail, protože právě věž se později stala nejviditelnější částí celého projektu. Dřevěná maketa Leopardu byla připravena během roku 1942 a projekt se dostal poměrně daleko. Podle německého plánovacího programu se dokonce počítalo s výrobou 339 vozidel, přičemž sériová produkce měla začít v dubnu 1943. To už nebyl pouze nezávazný návrh konstruktérů. Německá armáda s Leopardem skutečně počítala jako s budoucím sériovým průzkumným tankem. Jenže právě v této době začala být jeho koncepce zastaralá ještě dříve, než se dostal do výroby. Situace na frontě se měnila a německé velení potřebovalo stále více specializovaných a těžších vozidel. Leopard byl navržen jako průzkumník do války, která se mezitím stávala válkou těžkých tanků, protitankových děl a stále silnějšího pancéřování. V lednu 1943 proto bylo rozhodnuto projekt ukončit. Sériová výroba, která měla původně začít jen několik měsíců poté, se nikdy nerozběhla. Z plánovaných stovek kusů tak zůstal pouze vývojový projekt a dřevěná maketa. Oficiální Tankopedia dnes uvádí plán výroby 339 vozidel a potvrzuje, že sériová produkce v dubnu 1943 nikdy nezačala.
 

Zdroj: Wikipedia.org

Nejzajímavější část příběhu VK 16.02 Leopard ale přišla až poté, co byl samotný tank zrušen. Jeho projekt totiž nezmizel úplně. Věž Leopardu se později stala základem věže, která se objevila na obrněném automobilu Sd.Kfz. 234/2 Puma. Právě tady se z neúspěšného lehkého tanku stala součást jednoho z nejznámějších německých průzkumných vozidel druhé světové války. Puma používala čtyřkolový podvozek a byla podstatně rychlejší než pásový Leopard. Přesto dostala věž velmi podobné koncepce. Historické prameny upozorňují, že přímé dokumentární potvrzení vztahu mezi věží Leopardu a věží Pumy není úplně jednoznačné, ale podobnost obou konstrukcí je výrazná. Rozdíl byl mimo jiné v úhlu bočních stěn věže. Leopard tedy nakonec přece jen ovlivnil skutečně vyrobené bojové vozidlo, i když ne způsobem, který jeho konstruktéři původně zamýšleli. A tím jeho příběh nekončí. Na základě jeho podvozku vznikaly také další návrhy. Uvažovalo se například o nosiči 10,5cm houfnice a dokonce o stíhači tanků se 7,5cm kanonem KwK 42 L/70, tedy zbraní známou z Pantheru. Ani tyto projekty se však do sériové výroby nedostaly. Leopard tak zůstal jedním z mnoha německých obrněnců, které existovaly hlavně na výkresech, přestože za nimi stál skutečný vývoj a konkrétní výrobní plán. Jeho příběh je zajímavý právě proto, že nešlo o úplně šílený nebo nepraktický projekt. Naopak. Leopard byl poměrně logickou snahou vytvořit odolnější průzkumný tank. Jenže v roce 1943 už německé armádě začaly docházet zdroje a výrobní kapacity a každý nový projekt musel soupeřit s konstrukcemi, které měly mnohem vyšší prioritu. Z Leopardu se proto nikdy nestal tank, který by ve stovkách kusů brázdil evropská bojiště. Zůstala po něm maketa, dokumentace a především věž, která dostala druhý život na Pumě. A právě díky tomu je VK 16.02 Leopard zajímavější než mnoho skutečně vyrobených tanků. Byl to průzkumný tank, který se do průzkumných jednotek nikdy nedostal, ale část jeho konstrukce přesto skončila ve službě. Leopard tedy nezmizel úplně. Jen se na bojiště dostal v podobě, kterou jeho konstruktéři původně neplánovali.