Valentine: Britský tank kterého se Sověti obávali
Valentine byl jeden z nejúspěšnějších britských pěchotních tanků a jeho kariéra pokračovala daleko od britských ostrovů, především na východní frontě.
Valentine vznikl v roce 1938 jako odpověď na potřebu nového pěchotního tanku. Britská armáda tehdy hledala vozidlo, které by bylo lépe pancéřované než lehké tanky a zároveň levnější a jednodušší než těžší pěchotní konstrukce. Vývoj převzala společnost Vickers-Armstrong a výsledný tank dostal relativně malou věž, silný pancíř a poměrně jednoduchý podvozek. První Valentine vstoupily do výroby v roce 1940. Do roku 1944 vzniklo 8 275 vozidel různých variant, což z něj udělalo jeden z nejpočetnějších britských tanků války.
Valentine se dostal do bojů v severní Africe a postupně vznikalo mnoho jeho variant. Britové se snažili odstranit původní nedostatky a průběžně zvyšovali výkon motoru, měnili výzbroj a upravovali věž. Přesto zůstal jedním z charakteristických znaků tanku malý prostor pro posádku. Právě malá věž byla jedním z kompromisů, které umožnily tanku udržet nízkou siluetu. Zároveň ale omezovala prostor pro posádku a ztěžovala práci uvnitř tanku. Valentine proto nikdy nepůsobil tak moderně jako některé pozdější britské tanky. Nejzajímavější část jeho kariéry se však odehrála v Sovětském svazu. Británie začala Valentine dodávat Rudé armádě v rámci Lend-Lease a Sověti jich nakonec obdrželi 3 782. Některé se do Sovětského svazu dostaly přes Murmansk, kde během transportu část vozidel padla za oběť německým ponorkám a letadlům.
Sověti si Valentine překvapivě oblíbili. Ne proto, že by šlo o nejlepší tank na světě, ale protože byl relativně spolehlivý, nízký a dobře se hodil pro některé úkoly. Sovětské posádky mu dávaly vlastní přezdívky a používaly ho společně s domácími tanky. Valentine se objevil v různých obdobích války a některé kusy zůstaly ve službě i poté, co už byly technicky zastaralé. Zajímavé je, že Sověti postupně tank upravovali podle vlastních potřeb. Některé Valentine dostaly sovětské radiostanice a další vybavení. V některých případech se měnily také detaily pancéřování a další konstrukční prvky. Valentine nebyl tank, který by rozhodoval velké bitvy. Jeho význam byl mnohem praktičtější. Byl jedním z tisíců spojeneckých vozidel, která pomohla Sovětskému svazu udržet obrněné jednotky v provozu v době, kdy vlastní průmysl stále bojoval s obrovskými ztrátami. Dnes je Valentine často přehlížený mezi slavnějšími tanky druhé světové války. Právě jeho dlouhá a nenápadná služba je ale důvodem, proč stojí za pozornost. Nebyl nejrychlejší, nejsilněji vyzbrojený ani nejlépe pancéřovaný. Byl ale dostatečně spolehlivý na to, aby vzniklo více než 8 000 kusů a aby tisíce z nich pokračovaly ve válce na opačné straně Evropy.
