Turtle Mk. I: Britské obrněné monstrum
Turtle Mk. I byl návrh britského útočného obrněnce, který měl prorážet silně opevněné pozice, a jeho konstruktéři byli ochotni obětovat rychlost i praktičnost.
Turtle Mk. I patřil do kategorie vozidel, která vznikala z obavy, že běžné tanky nebudou při útoku na připravená opevnění dostatečně odolné. Britská armáda během druhé světové války hledala způsoby, jak se vypořádat s bunkry, betonovými stanovišti a dalšími obrannými překážkami, které mohly zastavit postup pěchoty i obrněných jednotek. Běžný tank s otočnou věží byl univerzálnější, ale jeho konstrukce musela vyvažovat pancíř, výzbroj, pohyblivost a prostor pro posádku. U specializovaného útočného vozidla bylo možné přistoupit k jinému kompromisu. Místo toho, aby se konstruktéři snažili vytvořit tank schopný plnit mnoho úkolů, mohli postavit stroj určený především k postupu proti silně bráněným cílům. Práce na projektu Turtle začaly v roce 1943. Jedna z podob návrhu vznikla jako studentský projekt na britské School of Tank Technology v Chertsey. Nešlo tedy o běžný sériový tank, který by dostal pouze jinou výzbroj, ale o koncepci vytvořenou pro velmi konkrétní úkol. Vozidlo mělo postupovat v prostředí, kde se očekávala palba z protitankových děl, kulometů a dalších zbraní. Konstruktéři proto dali přednost pevné bojové nástavbě před otočnou věží. Takové řešení dovolovalo využít větší část prostoru pro pancéřování a výzbroj, ale znamenalo, že celý tank musel při změně směru palby natáčet svůj podvozek. Turtle nebyl navržen jako rychlý tank pro manévrový boj. Měl být obrněným beranidlem, které se dokáže přiblížit k opevnění a zničit ho přímou palbou. Přesto je důležité rozlišovat mezi skutečným historickým návrhem a podobou, kterou známe ze hry. Podle oficiální Tankopedie World of Tanks existoval Turtle Mk. I pouze na výkresech. Veškeré podrobnosti o jeho herní výzbroji, pancíři a pohonu proto nelze automaticky považovat za parametry skutečně postaveného vozidla.
Nejdůležitějším prvkem návrhu Turtle Mk. I byla ochrana. U běžného tanku museli konstruktéři řešit, jak silný pancíř ještě umožní zachovat přijatelnou rychlost a rozumnou hmotnost. U útočného vozidla určeného k boji proti opevněním se však priority měnily. Pokud měl stroj přežít postup pod palbou, musel chránit posádku před zásahy, které by lehčí obrněnce vyřadily. Proto se počítalo s velmi silně pancéřovanou přední částí a nízkou, kompaktní siluetou. Pevná nástavba navíc odstraňovala potřebu velkého věžového prstence, což konstruktérům poskytovalo více možností, jak rozvrhnout vnitřní prostor. To ale neznamenalo, že taková konstrukce byla automaticky jednoduchá. Silný pancíř znamenal vysokou hmotnost, kterou musel zvládnout motor, převodovka, pásy i zavěšení. Vysoká hmotnost zase zvyšovala tlak na podloží a komplikovala překonávání měkkého terénu, mostů a úzkých komunikací. Čím více ochrany Turtle dostával, tím obtížnější bylo dostat ho tam, kde měl bojovat. To byl zásadní problém všech těžkých útočných tanků. Na papíře mohly vypadat téměř nezničitelně, ale skutečné bojiště se neskládalo pouze z betonových bunkrů a otevřených ploch. Tank musel projet vesnicemi, překonávat rozbité cesty a dostat se přes mosty, které nemusely jeho hmotnost unést. Při ústupu nebo rychlé změně situace se navíc mohl stát snadným cílem, pokud nedokázal rychle změnit pozici. Turtle tak představoval pokus vyřešit jeden problém, ale zároveň vytvářel několik dalších. Britové přitom měli s podobnými vozidly zkušenosti z jiných projektů. A39 Tortoise, který byl rovněž navržen k ničení opevnění, se dostal mnohem dále: vzniklo šest prototypů, z nichž jeden se dochoval v The Tank Museum v Bovingtonu. Tortoise ale vážil přibližně 79 tun a jeho maximální rychlost byla jen kolem 19 km/h. Jeho skutečná existence ukazuje, jak náročné bylo převést myšlenku těžkého útočného vozidla do praktické konstrukce. Dalším problémem byla samotná výzbroj. Turtle Mk. I měl být především útočným vozidlem, takže jeho zbraň musela být schopna ničit obranná stanoviště a obrněné cíle, nikoli pouze podporovat pěchotu kulometnou palbou. Pevná nástavba sice omezovala možnosti zaměřování do stran, ale mohla umožnit instalaci výkonného kanonu bez nutnosti stavět rozměrnou otočnou věž. V herní podobě World of Tanks dostal Turtle Mk. I kanon OQF 55-pdr, avšak je potřeba zdůraznit, že tato výzbroj patří k hernímu zpracování návrhu. Neexistuje důvod považovat ji za zbraň namontovanou na skutečném prototypu, protože historický Turtle Mk. I nebyl jako funkční vozidlo postaven. To je důležitý rozdíl oproti mnoha jiným tankům ve hře, které sice nikdy nevstoupily do sériové výroby, ale alespoň jejich prototypy skutečně jezdily. U Turtle Mk. I se historická realita zastavila mnohem dříve. Projekt ukazuje především způsob, jakým britští konstruktéři uvažovali o průlomu opevněných linií, a ne výsledky praktických zkoušek. Válka totiž vyžadovala nejen technicky zajímavé návrhy, ale také vozidla, která bylo možné vyrobit včas, udržovat v provozu a dopravovat k jednotkám. Těžký útočný tank mohl být velmi odolný, ale pokud byl příliš pomalý, drahý nebo komplikovaný na přepravu, jeho skutečná hodnota rychle klesala. U specializovaných vozidel navíc hrozilo, že se jejich úkol změní dříve, než budou připravena k nasazení. Jakmile se podařilo dobýt nebo obejít nepřátelské opevnění, mohl se z tanku určeného k průlomu stát těžkopádný stroj, který nebyl pro další postup tak užitečný jako univerzálnější konstrukce. Právě taková rizika museli britští plánovači zvažovat při vývoji celé řady útočných obrněnců.
Nakonec Turtle Mk. I zůstal pouze projektem. Nevznikla série ani skutečný prototyp, který by mohl být testován na polygonu nebo nasazen na frontě. Jeho historický význam proto nespočívá v bojových úspěších, počtu zničených tanků nebo zkušenostech posádek, ale v tom, že představuje jednu z cest, kterou se britské obrněné síly pokoušely řešit problém silně opevněných obranných linií. Podobné návrhy odrážely tehdejší představu, že pro překonání připravené obrany bude potřeba vozidlo, které vydrží zásahy a dokáže přivést těžkou výzbroj co nejblíže k cíli. Vývoj války však ukázal, že vedle pancíře a palebné síly jsou stejně důležité logistika, spolehlivost, rychlost výroby a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám. Turtle Mk. I tak zůstává zajímavým příkladem tanku, který existoval jako odpověď na konkrétní vojenský problém, ale nikdy nedostal příležitost prokázat své schopnosti v praxi. Ve World of Tanks jeho mohutná konstrukce a silný čelní pancíř vytvářejí dojem skutečného obrněného monstra. Historicky však nejde o zapomenutý tank, který by bojoval v posledních měsících války, nýbrž o návrh, jenž zůstal na papíře. A právě tento rozdíl dělá z Turtle Mk. I zajímavý námět: ukazuje, že za každým tankem, který se skutečně dostal do výroby, existovala řada projektů, které se nikdy nedostaly dál než k výkresům. Některé byly technicky nepraktické, jiné přišly příliš pozdě a další jednoduše přestaly dávat smysl, když se změnila situace na frontě. Turtle Mk. I patřil k těm, které měly prorážet obranu silou pancíře, ale nakonec zůstaly jen představou o tom, jak by takový stroj mohl vypadat.
