Pz.Kpfw. 35 (t): Český tank který Němci poslali až do Sovětského svazu
Pz.Kpfw. 35 (t) byl původně československý LT vz. 35, který Němci po okupaci převzali do vlastní výzbroje.
Pz.Kpfw. 35 (t) začal svůj život jako československý LT vz. 35, který vznikl ve spolupráci plzeňské Škody a dalších podniků československého zbrojního průmyslu. Vývoj začal v polovině 30. let a výsledkem byl lehký tank, který měl na svou dobu několik velmi zajímavých technických řešení. Německá armáda se k němu dostala po okupaci Československa a převzala ukořistěné stroje pod označením Panzerkampfwagen 35(t), přičemž písmeno „t“ znamenalo Tschechisch, tedy německé označení pro český původ. Podle oficiální Tankopedie bylo vyrobeno celkem 434 kusů. Němci je zařadili především do 1. lehké divize, která byla později přejmenována na 6. tankovou divizi. Právě tato jednotka se stala hlavním uživatelem tanku v německé službě. Pz.Kpfw. 35(t) tak ještě před vypuknutím války proti Sovětskému svazu prošel polským a francouzským tažením. Nebyl to tedy pouze ukořistěný tank používaný někde v týlu. Československá konstrukce se stala jedním z hlavních tanků německé 6. tankové divize.
Nejzajímavějším technickým prvkem tanku bylo jeho pneumatické ovládání. Zatímco většina tanků této doby používala klasické mechanické ovládání spojek, brzd a převodovky, Škodovka využila stlačený vzduch. Motor poháněl dvojici kompresorů a ty vytvářely tlak uložený v přibližně 18litrové tlakové nádobě uvnitř tanku. Od ní vedly hadice k řídicím pákám, převodovce, spojkám a brzdám. Pro řidiče to mělo jednu obrovskou výhodu. Řízení bylo výrazně lehčí a fyzicky méně náročné. U těžkého pásového vozidla 30. let to nebyla maličkost. Řidič nemusel při každé změně směru překonávat obrovský mechanický odpor a pneumatický systém dokázal podle dobových popisů snížit potřebnou fyzickou námahu přibližně o dvě třetiny. Jenže právě zde se skrývala také slabina. Celý systém musel zůstat dokonale těsný. Únik vzduchu mohl způsobit problémy s řízením nebo převodovkou a opravit poškozenou hadici v polních podmínkách nebylo jednoduché. Tank proto měl i nouzové mechanické ovládání, které umožňovalo pokračovat v jízdě při poruše pneumatického systému. V roce 1941 se tento technický experiment změnil v zásadní problém. Pz.Kpfw. 35(t) byl nasazen při operaci Barbarossa a 6. tanková divize se postupně přesunula ze severního směru na moskevské bojiště. Tanky přitom dokázaly urazit obrovské vzdálenosti, ale jejich věk a náročné podmínky začaly rychle odhalovat slabiny. Největší problém představovala ruská zima. Pneumatické systémy, které v mírném evropském klimatu nabízely pohodlnější ovládání, se v extrémních mrazech stávaly zranitelnými. Dochované prameny uvádějí problémy s pneumatickým ovládáním a jeho zamrzáním, zatímco současně začal dramaticky narůstat počet mechanických poruch a nedostatek náhradních dílů. Pz.Kpfw. 35(t) přitom nebyl vyřazen proto, že by najednou přestal být schopen prostřelit nepřátelský tank. Problém byl v tom, že jeho technika už nedokázala dlouhodobě snášet tempo moderní války. Poslední bojové nasazení těchto tanků v 6. tankové divizi skončilo během zimy 1941. Část vozidel byla následně využita k výcviku, část jako dělostřelecké tahače a další skončila u policejních a protipartyzánských jednotek.
Pz.Kpfw. 35(t) tak představuje jeden z nejzajímavějších příkladů československé techniky, která pokračovala ve službě dlouho po zániku Československa. Němci dokázali využít stovky ukořistěných tanků a začlenit je do vlastních obrněných jednotek, ale zároveň je poslali do prostředí, pro které jejich konstrukce nebyla připravena. Pneumatické řízení, které bylo v době vzniku tanku technickou zajímavostí a výhodou, se v ruské zimě mohlo změnit v problém. Přesto tank absolvoval Polsko, Francii i první měsíce války proti Sovětskému svazu a některé jeho stroje se v prosinci 1941 dostaly až přibližně 50 kilometrů od Moskvy. Pro československou konstrukci z poloviny 30. let to byla pozoruhodně dlouhá bojová kariéra. Ve World of Tanks je dnes Pz.Kpfw. 35(t) německým lehkým tankem II. úrovně, ale jeho skutečná historie připomíná, že pod německým označením se stále skrýval tank navržený a vyrobený v Československu. Pz.Kpfw. 35(t) se stal součástí operace Barbarossa a 6. tanková divize postupovala směrem k Leningradu a následně k Moskvě. Najednou musel tank zvládat obrovské vzdálenosti, špatné cesty, bláto, prach a nakonec extrémní zimu. A právě zde začaly jeho technické výhody mizet. Pneumatický systém, který byl v mírném evropském prostředí zajímavou konstrukční výhodou, se v ruské zimě stal jedním z největších problémů. Nízké teploty komplikovaly provoz některých komponent a Pz.Kpfw. 35(t) začal trpět stále častějšími poruchami. Problémem nebylo pouze samotné pneumatické řízení. Tank měl také složitější převodové a brzdové mechanismy, které vyžadovaly pravidelnou údržbu. Když se navíc začaly opotřebovávat součástky, Němci narazili na další problém: náhradní díly. Výroba Pz.Kpfw. 35(t) už samozřejmě neprobíhala a československé výrobní zázemí bylo po okupaci využíváno především pro jiné německé projekty. Každý vážnější problém tak mohl znamenat dlouhé čekání na opravu nebo kanibalizaci jiného tanku. Zajímavé je, že Pz.Kpfw. 35(t) se přes všechny tyto problémy dostal během postupu německých jednotek velmi blízko k Moskvě. 6. tanková divize bojovala v mimořádně náročných podmínkách a její československé tanky postupně mizely nejen kvůli bojovým ztrátám, ale také kvůli mechanickému opotřebení. To je důležitý rozdíl. Tank nemusel být zničen nepřátelským kanonem, aby zmizel z bojové sestavy. Pz.Kpfw. 35(t) mohl být vyřazen jednoduše proto, že jeho technika už nebyla schopná pokračovat. V průběhu zimy 1941 tak jeho kariéra u frontových tankových jednotek prakticky skončila. Některé stroje byly později využívány pro výcvik, jiné jako tahače nebo v dalších pomocných rolích. Pz.Kpfw. 35(t) tak nakonec doplatil na stejnou věc, která ho zpočátku dělala zajímavým. Byl technicky poměrně složitý. V době svého vzniku to znamenalo moderní konstrukci, pohodlnější řízení a několik chytrých řešení. O několik let později se ale z těchto vlastností staly potenciální zdroje poruch. Pz.Kpfw. 35(t) přitom nebyl špatný tank. Naopak. Na konci 30. let patřil mezi schopné lehké tanky své kategorie a německá armáda ho dokázala velmi efektivně využít. Jenže vývoj obrněné techniky byl rychlý a v roce 1941 už Pz.Kpfw. 35(t) bojoval proti tankům, které byly konstrukčně o celou generaci dál. Československý tank tak prošel cestou od moderního evropského lehkého tanku až po zastarávající stroj bojující tisíce kilometrů od továrny, která ho vyrobila. Pz.Kpfw. 35(t) je zároveň zajímavou ukázkou toho, jak německá armáda během prvních let války využívala průmysl okupovaných zemí. Němci nezískali pouze hotové tanky. Převzali také výrobní kapacity, konstrukční zkušenosti a průmyslové know-how, které dokázali zapojit do vlastního válečného systému. Pz.Kpfw. 35(t) byl jedním z nejviditelnějších výsledků tohoto procesu. Tank s československou konstrukcí bojoval pod německou vlajkou v Polsku, Francii i Sovětském svazu. A přestože jeho frontová kariéra skončila už během zimy 1941, jeho příběh ukazuje, jak dlouhou cestu mohl jeden tank absolvovat. Pz.Kpfw. 35(t) vznikl v Československu, Němci ho převzali do Wehrmachtu a nakonec ho poslali do války, pro kterou už jeho konstrukce nebyla připravená. Ve World of Tanks je dnes Pz.Kpfw. 35(t) německým lehkým tankem II. úrovně, ale za jeho německým označením se stále skrývá původní československý LT vz. 35.
