Panzerkampfwagen I

Panzer I byl prvním tankem v německé armádě od První světové války. V meziválečném období probíhal i přes zákaz vývoj tanků (také díky kooperaci se Sověty, kteří poskytli polygony k testování). Žádný z nich armádu neoslovil, protože byly poměrně neohrabané, slabě pancéřované a co bylo nejpodstatnější tak pomalé a velké. Panzer I to změnil. Roku 1933 vznikl ve firmě Krupp tank (i když hraničil spíše s tančíkem) o váze 5 tun. Ten měl sloužit k výcviku tankových osádek pro pozdější stroje, ale do bojů se zapojil také. Do roku 1934 vzniklo 150 strojů ve variantě ausf. A. Ta měla naneštěstí slabý motor a tak musela být verze ausf. B zvětšena, aby pojmula větší motor. Ten poskytoval tanku rychlost 40 km/h. Právě varianta B vešla do výzbroje roku 1935. Do konce téhož roku sjelo z továrních pásů na 800 tanků. Hlavní výzbroj sestávala z dvojice kulometů MG 13 a pancéřování dosahovalo pouhých 13 mm. Kromě základních tanků vznikla i škála modifikovaných variant pro další účely. Jednou z nich bylo speciální velitelské vozidlo s výkonnou vysílačkou a nebo upravené korby sloužící k výcviku i transportu materiálu. Jednou z vojáky ceněných modifikací bylo vozidlo Bison. Zjednodušeně se jednalo o 15 cm moždíř umístěný na upravený podvozek. Méně známou variantou bylo ženijní vozidlo vybavené buď plamenometem a nebo speciální kostrou pro umisťování náloží a tím tvořením cest pro pěchotu. Zase známou byl Panzerjaegr I, který byl osazen kanónem Škoda ráže 47 mm. Ty se proslavily zejména v Africe a na východní frontě. A jak si tedy Panzer I vedl? První boj zažil už ve Španělsku za občanské války. Už zde byla znát zastaralost a neschopnost poradit si s jinými obrněnci. I tak ale byl zapojen do bojů o Polsko, Francii a později i boje na východní frontě, kde byly brzy stahovány zpět do zázemí a do konce války sloužily k výcvikovým účelům. Panzer I se do historie zapsal jen velmi málo. I tak na ni měl nemalý vliv (co se vývoje tanků týče).