P.1000 Ratte - ocelový obr

Název Ratte byl vybrán stejně jako Maus kvůli co nejvyššímu utajení vývoje. V očích Hitlera měl Ratte stejně jako Maus a ostatní zázračné zbraně zvrátit průběh války. Vývoj jako takový měl na starost Edward Grotte, který ale doteď navrhoval jen ponorky. Možná i proto měla váha dosáhnou 1000 tun. Moderní konstruktéři však provedli výpočty a ty poukazují na fakt, že celá váha by dokonce oněch 1000 tun přesáhla (jen samotná věž vážila 380 tun). Návrh skončil na vůdcově stole 23. června 1942 a ten i přes totální nesmyslnost projektu objednal 1 kus. Hlavní výzbroj v podobě dvojice 280 mm děl by byla uvnitř modifikované věže z bitevních lodí třídy Scharnhorst. Ty mohly pálit granáty o váze 300 kg na vzdálenost 42 km. Sekundární výzbroj mělo tvořit stejné dělo, jaké měl Maus, a to 128 mm kanon. Dodnes není jasné, kde měl být umístěn, ale uchytily se dvě verze. V té první byl v přídi tanku, aby mohl likvidovat blízké cíle a nebylo třeba využívat monstrózních děl. V té druhé byl zase umístěn v samostatné věži na zádi tanku. Kromě nich měly na střeše tanku být umístěny i 20 mm protiletadlové flaky (pravděpodobně čtyřčata) a proti pěchotě měla posádka střeliště pro 15 mm kulomety MG 151/15. Pancéřování takové zrůdnosti by dosahovalo 360 mm (tolik měla obvyklá bitevní loď své doby) a pohon měly zajišťovat dva lodní dieselové agregáty MAN V12Z32/44 (dle některých dokumentací 8 agregátů Daimler-Benz MB 501). 

Podíváme-li se ale na stroj realisticky, mohl by se pohybovat jen po rovném a pevném terénu, nemohl by přejíždět mosty a navíc by bylo nemožné jej zamaskovat. Stal by se tak snadným cílem pro letectvo i dělostřelectvo. Odhadovaná rychlost by byla jen 20 km/h a to je taky spíše optimistický odhad. Albert Speer nakonec přerušil kompletaci v roce 1943, protože si naplno od začátku uvědomoval nesmyslnost celého projektu. Údajně byla dokončena hlavní věž. Poté stopa slábne, protože byla buď umístěna jako součást pobřežní ochrany v severním Německu, nebo sešrotována.