Bofors Tornvagn „Švédský medvěd“
Když skončil nejničivější konflikt v historii lidstva, nacházelo se ve výzbroji švédské armády množství tanků, které se podobaly těm z období před válkou. Švédská vláda, po dohodě se spojenci, přivezla zpět do země německé tanky, aby je mohla studovat a vytvořit tanky vhodné pro nadcházející Studenou válku. Brzy se do výroby dostal Stridsvagn 74, ale velení se oprávněně obávalo sovětských těžkých tanků. Začal tak vývoj tanku Emil, který vyústil v Kranvagn. Ten naneštěstí neprošel dále, než do prototypové fáze. V 70. letech se společnost Bofors rozhodla obnovit myšlenku těžkého tanku. Vznikl návrh těžkého tanku Tornvagn. Ten měl mít osádku umístěnou v korbě a dělo mělo být nabíjeno za pomoci pásového systému do oddělené věže. I když projekt sliboval skvělou ochranu posádky a impozantní stroj, tak armáda neprojevila zájem a společnost vývoj ukončila.
Ve hře jsme se Tornvagna i tak dočkali. Nejvýraznějším prvkem je věž. Ta nemá žádné weakspoty a nese dělo ráže 120 mm. Přesnost na 100 metrů je 0.38 a čas zaměření 2.21 sekund. Jak už vzhled napovídá, je stroj zamýšlen k hraní hull-down pozic. Deprese děla je totiž 10 stupňů. Poškození na výstřel je 400 hp. V kombinaci s nabíjením 14.68 vteřin má ale stroj jen 1634 DPM. Stroj disponuje základní municí APCR s průbojností 248 mm a rychlostí 1000 m/s. Sekundární munice jsou také granáty APCR s penetrací 297 mm a rychlostí 1450 m/s. Poslední jsou granáty HE s poškozením 515 hp a penetrací 60 mm. Stroj si ale veze jen 38 kusů munice.
Klíčovým aspektem je ale pancíř. Věž tohoto stroje má zepředu 280 mm, bez jediného slabého místa. Z boku už je to ale 90 mm. I když působí tloušťka na korbě (260 mm) jako dobrá, ve většině situací si se strojem budete připadat, že tam pancíř není.
Mobilita je poněkud smutnější. Dosahuje totiž maximální rychlosti jen 35 km/h a výkonu 11.3 koní na tunu. Celkem má totiž pouhých 500 koní. Rychlost otáčení 26.07 stupňů za vteřinu dělá Tornvagn velmi zranitelným vůči obratným strojům.
I když působí vzhledově Tornvagn jako excelentní stroj v hull-downu, je to spíše naopak. Díky špatným jízdním vlastnostem se na většinu pozic nestihne dostat. Korba není v praxi silným prvkem stroje a také gun-handling napomáhá rychlejšímu šednutí vlasů. Pokud se ale do ideální pozice dostane, tak se stává pánem situace. Díky absenci weak spotů si s ním většina strojů neporadí, a je tak nucena buď ustoupit a nebo naopak přejít do útoku.
Posádka je složená ze tří členů, velitele, střelce a řidiče. Nabíječe zastupují velitel se střelcem a radistu velitel. Schopnosti jsem tedy rozložil takto:
| Velitel/Nabíječ/Radista | Bratři ve zbrani | Prostorová představivost | Opravy | Intuice |
| Střelec/Nabíječ | Bratři ve zbrani | Jemné míření | Opravy | Intuice |
| Řidič | Bratři ve zbrani | Klidná jízda | Opravy | Král bažin |
Po dokončení je dobré vycvičit i průzkum, kanonýra a profíka.
Z vybavení je těžké si vybrat, protože vyvažujete slabinu na úkor jiné. Asi nejuniverzálnějším bude kombinace Nabijáku, Turbodmychadla a Vertikálního stabilizátoru. Možností je ale více včetně Ventilace, Kalení, Vylepšeného míření nebo Vylepšeného otočného mechanismu. Nejhorší v této situaci nemusí být ani experimentální vybavení.
Tornvagn jsem si sice oblíbil, ale doporučit jej nemůžu. Celkově je stroj nezábavný, neohrabaný a s křivým dělem. Type 63 je v podstatě jeho lepší varianta. Tank jako takový je spíše průměrný a pokud nemá vhodnou pozici, příliš toho nezmůže. Výhodou ale může být jeho jednoduchost, kterou pochopí i začátečník.
