A7E3: Britský tank, který roky testovali, ale nikdy neposlali do výroby
A7E3 byl britský experimentální tank, který měl pomoci najít cestu k modernějším obrněným vozidlům.
A7E3 patří mezi méně známé projekty britského tankového vývoje 30. let. V meziválečném období se britská armáda snažila překonat dědictví první světové války a vytvořit obrněná vozidla, která by byla rychlejší, lépe vyzbrojená a spolehlivější než starší konstrukce. Nebyl to jednoduchý úkol. Konstruktéři museli skloubit požadavky na pancéřování, pohyblivost, výzbroj a pohodlí posádky, přičemž dostupné motory a převodová ústrojí měly značná omezení. Program tanků A7 představoval jednu z cest, jak tyto problémy vyřešit. Jeho předchozí varianty, A7E1 a A7E2, poskytly důležité zkušenosti, ale zároveň odhalily slabiny konstrukce. Následný A7E3 měl být dalším pokusem o vylepšení celého konceptu. Nešlo o tank navržený pro okamžité nasazení na frontě. Jeho hlavním smyslem bylo ověřit konstrukční řešení a zjistit, zda může britská armáda získat modernější střední tank, který by byl schopný obstát v případném budoucím konfliktu.
A7E3 byl poměrně mohutný stroj. Jeho hmotnost se uvádí přibližně kolem 18 tun a počítalo se s pětičlennou posádkou. Zajímavou součástí konstrukce byla pohonná soustava využívající dvě motorové jednotky AEC. Jejich celkový výkon se v dostupných popisech uvádí přibližně 250 koní. Na svou dobu šlo o ambiciózní řešení, protože pohonná soustava musela zvládnout nejen hmotnost tanku, ale také nároky kladené na jeho pohyb v nerovném terénu. Na silnici se uvádí maximální rychlost přibližně 39 km/h, skutečná provozní použitelnost však závisela na spolehlivosti mechanických částí. Pancéřování bylo poměrně tenké a neposkytovalo ochranu srovnatelnou s pozdějšími pěchotními tanky. A7E3 proto nelze chápat jako téměř hotový těžce obrněný bojový prostředek. Šlo především o zkušební konstrukci, která měla pomoci ověřit nové technické možnosti. Jeho význam spočíval v tom, že britští konstruktéři získávali praktické zkušenosti s uspořádáním pohonu, podvozku a dalších součástí, jež měly zásadní vliv na použitelnost budoucích tanků. Důležitou součástí tanku byla také jeho výzbroj. Projekt A7 se vyvíjel v době, kdy britská armáda hledala vhodnou kombinaci kanónové a kulometné výzbroje. Mezi uvažovanými možnostmi se objevoval dvouliberní kanón ráže 40 mm, který se později stal významnou součástí britské tankové výzbroje na začátku druhé světové války. Jeho hlavní předností byla schopnost zasahovat obrněné cíle, což bylo stále důležitější s tím, jak evropské armády modernizovaly své tankové jednotky. Samotná silná zbraň však ještě nedělala z prototypu úspěšný tank. Podstatné bylo také to, zda se věž dokázala spolehlivě otáčet, zda měla posádka dostatek prostoru pro práci s municí a jestli bylo možné vozidlo účinně ovládat v pohybu. Právě při zkouškách se ukázalo, že mechanická spolehlivost představuje zásadní problém. U prototypů této generace nebyly poruchy ničím neobvyklým, ale jejich četnost mohla rozhodnout o budoucnosti celého projektu. Pokud se tank potýkal s opakovanými závadami podvozku, brzd nebo pohonu, nebylo možné spoléhat na to, že bude v bojových podmínkách dlouhodobě použitelný.
Vývoj A7E3 nakonec nevedl k sériové výrobě. Britský tankový průmysl v té době pracoval na více koncepcích současně a armáda postupně upřednostňovala jiné konstrukce, které lépe odpovídaly jejím požadavkům. Experimentální programy přesto měly svůj význam. Umožňovaly ověřovat součásti, odhalovat slabá místa a získávat zkušenosti ještě předtím, než se rozhodlo o výrobě většího počtu vozidel. Přímou návaznost mezi A7E3 a konkrétním pozdějším tankem nelze zjednodušit na jedinou konstrukční linii, protože britské tanky vznikaly kombinací různých projektů a průběžných technických úprav. A7E3 tak zůstal jedním z mezníků experimentálního vývoje, nikoli zapomenutým bojovým hrdinou. Jeho příběh ukazuje, že úspěch tanku nezávisí pouze na jeho výzbroji nebo maximální rychlosti. Rozhoduje také spolehlivost, snadnost údržby, výrobní náročnost a schopnost armády používat jej v reálných podmínkách. V počítačové hře World of Tanks se A7E3 objevuje jako prémiový lehký tank III. úrovně, ačkoli jeho historické zařazení souviselo s vývojem středních tanků. Jeho herní podoba dává neobvyklému prototypu druhý život, ale jeho skutečný význam spočívá v tom, co britští konstruktéři zjistili při hledání cesty k moderním obrněným vozidlům.
